h r o u d o k a p s

střípky z (nejen) rádiového orientačního běhu (nejen) v Brně a okolí

2 0 1 1

---

Toto je archív. Toužíte-li po aktuálních informacích anebo po "vizitce" Hroudokapsu, přejděte na titulní stránku.

---

25. 12. 2011   (dovětek 18. 1.)
Tečka za týdnem po smrti Václava Havla: takto byl coby nový prezident představen před 22 lety v Hrudníku - neoficiálním plátku orienťáků pražské Kotlářky (a Sparty a Přírodovědy a dalších spřízněných duší). Jako první a poslední politik, kterému bylo dáno místo na jeho stránkách.
P.S. No vlastně to není tak úplně pravda. Současný starosta jedné pražské části do Hrudníku i přispíval... :o)

Už jste viděli nový kabinet Putina? Není divu, že národ vyšel do ulic... :o) Ale vážně: klobouk dolů před Rusy, kteří zaplnili náměstí i v policejním státě.

21. 12. 2011
Zrušte státní smutek! Tento výkřik nechť není projevem neúcty k Václavu Havlovi, ale projevem rozhořčení nad tím, jak si náplň těchto slov představují pořadatelé brněnských vánoc. Že jsou ve dnech smutku omezeny komerční aktivity a nebudou slavnostní rachejtle, s tím lze než souhlasit - ale že někdo kvůli smutku zruší vystoupení dětí na náměstí, to jde proti zdravému rozumu. Jak vysvětlíte dětem, že chvíle, na kterou se těšily a několik měsíců připravovaly, je mávnutím ruky zrušena, aby si někdo odškrtl čárku v kolonce národní tryzna? Jak jim vysvětlíte, že zpívat koledy nemohou, protože je smutek, ale hokej se hrát může (a proč taky ne)? Velmi pochybuji, že V. H. by si přál, aby na jeho odchod někdo takto doplatil. A myslím že si nezaslouží, aby jeho jméno měly děti, pro které on už bude spíš postavou z dějin, spojené s velkým vánočním zklamáním... Je mi to líto, ale taková forma povinného potlačení radosti nepatří do svobodné země, za kterou on vždy bojoval. Má Brno blíž do Evropy, nebo do Koreje?

19. 12. 2011
Klasická trať, zima 2012 - zatím leden a pokud bude chuť pokračovat, bude i únor.

12. 12. 2011
O stříbrné sobotě bylo na jižní Moravě docela na výběr - tradiční Býčí skála za takřka ideálních podmínek, u Lázní Skalka hanácká zimní liga v nevelkém, leč lákavém prostoru lesíků s terénními detaily a na druhé straně pak noční městský orienťák v Třebíči. Příjemné proběhnutí večerním městem - pravda, základní mapa ve světle čelovky občas chce trochu představivosti, na druhou stranu na řadě míst dokreslené pěšiny a chodníky udělaly ze závodu normální orienťák, kde znalost terénu nehrála moc velkou roli. A místní vyhráli, protože jsou prostě lepší! :o)

V neděli pak zahájila letošní ročník Brněnská zimní liga, stejně jako loni ji otevřel O-mikron v Kohoutovicích. Klobouk dolů před jednou věcí, a to je zcela oddělená dětská trať, která měla s dospěláckou společnou akorát sběrku a jinak se běžela v odděleném prostoru - dospělí po lesním úvodu hlavně po sídlišti, děcka komplet v lese a neměli to caparti zadarmo, nic moc triviální cestovky, museli se kolikrát dobře rozhodnout kde co oběhnout nebo jaký směr nabrat v čistém lese. Přitom se ale dalo všude domapovat ke kontrole (u pěšin či na dohled od nich) a přidáme-li k tomu precizní Zeldovu mapu (155 kB), nemůže být výsledný dojem jiný než dobrý. Tady je stránka závodu s výsledky, mapami, komentáři...

5. 12. 2011
Od pátečního večera jsou známa jména nejlepších českých robáků roku 2011. Těžko čekat výrazné překvapení, výsledky ankety prakticky kopírují úspěchy našich barev na mistrovství Evropy, respektive ME žáků - tři triumfy tak zůstaly "doma" v Pardubicích, objevem roku je Pavel Hladík, juniorem Ondra Šimáček (2. Bětka Léharová, 3. Kuba Lněnička) a veteránkou Jitka Šimáčková (2. Karel Koudelka, 3. Eliška Voráčková), nejlepším závodem roku byl dle mínění národa kroměřížský O-sport Cup a hlavní kategorii vládne turnovské trio Michaela Gomzyk Omová, druhý Jakub Oma a třetí Martin Baier. Jen tak na okraj, Miška obhájila loňský triumf (aby taky ne, se třemi zlatými z Evropy), O-sport završil hattrick a Jitka v anketě nezná porážku už šestou sezónu v řadě (i když letos to s Karlem bylo hodně těsné).

Od nového roku budou platit aktualizovaná pravidla ROB (tady je připravená verze /PDF/, která ještě může doznat drobných změn po diskusi na sobotním semináři). Žádná velká revoluce, spíš sladění pár bodů s měnícími se mezinárodními pravidly a některé změny, která reagují na zkušenosti z domácích soutěží. Pár bodů, které přinášejí změny anebo byly předmětem diskuse (týkají se primárně celostátních soutěží):
- obsluhy nemusí být u všech kontrol, ale je zde povinnost zaznamenávat průchod kontrolami u všech závodníků kategorií MD-12 a MD-14 (diskutována možnost nahrazení člověka technickým zařízením, ale té povinnosti to pořadatele nezbavuje);
- s tím souvisí povinnost poskytnout závodníkům startovní čísla na celostátních soutěžích (dost diskutováno, ano pro identifikaci závodníků /a když, tak už všech, nejen MD-12 a MD-14/, ne jako přítěž pro pořadatele, nakonec prosazeno);
- v případě zastavení závodu běží trvale 1 (to není novinka, jen ujištění že při závodě na dvou frekvencích běží trvale obě, tedy "pomalá" i "rychlá");
- změna vzorového zákresu (podle změny v mezinárodních pravidlech): maják značen jednoduchým kolečkem, cíl dvojitým, doběhový úsek přerušovanou čarou a může být max. 400 metrů;
- bouřlivá diskuse o pokutě pro pořadatele nebo vracení startovného při zrušení závodu (celého nebo pro některé kategorie), aktuálně zůstává bez postihu (podle mě rozumně), v budoucnu možná úprava.

O den později poznali vítěze své ankety i čeští orienťáci - též bez překvapení, roku 2011 vládne "dámská jízda" Šafka Brožková, Juřeníková, Zvěřinová, nejlepší v LOB je Vodrážka, v MTBO Hradil ... další pořadí a nejlepší juniory a dorostence máte na orientacnibeh.cz.

24. 11. 2011
Pozor na podvod.

16. 11. 2011
Postřeh z Houbovin: "Po zhlédnutí počtu přihlášených závodníků mě napadla snad jen jedna věc. Úplně zbytečně neúčastí na těchto závodech haníme nelehkou práci pořadatelů. Myslím si, že si menší oddíly vůbec nezaslouží vaši neúčast. Jeden oddíl má v tom termínu oddílový přebor, druhý jede kamsi na soustředění mimo republiku, atd. Být pořadatelem, tak se na to pořádání vykašlu. :-(( Hlavně, že každý rok na VH oblasti přemlouváme pořadatele, aby pořádali závody..."

To mi teda řekněte, co vlastně Baroš nosí? Nebo že by všechno najednou? :o) /zdroj: aktuálně.cz/

7. 11. 2011
Zase nějaká agitka? Možná. :o) Každopádně pozvánka:
- vernisáž výstavy "2011: Šumava na rozcestí", pořádané studenty MU
- přednáška prof. Kindlmanna: Kůrovec na Šumavě z hlediska biologie ochrany přírody
- panely týkající se různých aspektů letošní šumavské kauzy
- výstava Správy NP Šumava v prostorách ústřední knihovny
Kdy a kde to vypukne? Ve středu 9. 11. v 18:00 v aule PřF MU, Brno, Kotlářská 2 (nová budova v opačném rohu areálu než je hlavní vchod, na plánku č. 12).

Fotosérie Petra Kadeřávka vyhrála veřejné hlasování v soutěži Sport Amatér Foto. Vzhledem ke sledovanosti, jakou lze předpokládat u soutěže vyhlášené Českým olympijským výborem, jde o jednu z nejlepších reklam, jaké se orienťáku podařilo v posledních letech dosáhnout (a s vcelku minimálními náklady :o).
Přesto si dovolím tento úspěch tak trochu shodit. Pro zmíněné snímky jsem nehlasoval. Proč? Jde o dobré fotky do sportovního časopisu, na web, na plakát či propagační leták - ale pro soutěž o "nej" fotky jsou takové - jak to jen říci - tuctové. To, že vyhrály internetové hlasování, ale už neuspěly u odborné poroty, taky o něčem svědčí. Tam, kde rozhodují hlasy na internetu, nejde ani tak o to, kdo je dobrý, ale kdo sežene dost hlasů. Také jsem si přečetl vzkaz "hlasujte pro Kadeřávka", ale s čistým svědomím bych to udělat nemohl.

Když už jsem nakousl téma anket, za necelý měsíc budeme znát nejlepší robáky sezóny 2011 - a i tady se můžeme setkat s výzvou typu "je tam náš zástupce, tak víte jak máte hlasovat"... Určitě jsou tu ku prospěchu dvě věci - že půlku hlasů má "odborná komise" a že i v hlasování členů asociace je každý jednotlivec identifikovatelný. (Že někdo naverbuje hlasy hromady lidí z oddílu, to se samozřejmě vyloučit nedá, i když takový výsledek pak praští do oka - ale nehrozí tu "výroba hlasů", ve větších anketách zřejmě dost běžná - viz blog Michala Škopa.)

3. 11. 2011
Klasika a krátká trať uzavřela jihomoravskou sezónu ROB, konkrétně 23. října v podobě bílovického přeboru na Prosbě lesa. Ranní osmdesátková klasika s náběhovkou hned za startem, na které málokdo začal, neb buď nevěřil že je tak blízko (a ne až na protějším kopci) anebo to otočil hned na jedničku až nahoru nad skály (nakonec možná lepší než si nechat ten kopec na závěr). Odpoledne dvoumetrová zkrácená, kterou už si měkčí povahy :o) nechaly ujít a kdo na ni vyrazil, ten (ne)litoval - asi málokdo čekal, že si ten krpál nad silnicí neodpustíme i podruhé... Kdo už to měl jako dvě fáze po sobotním orienťáku, má opravdu dobře natrénováno. :o)

Uzavřela se i oblastní sezóna OB, na podzim už převážně v podobě pohodových klasik, ale i tady se může objevit něco extra - kdo čekal na Bílém potoce (22. října) uprostřed trati tříkilometrový postup přes celou mapu s vcelku rovnocennou volbou přímo cesty+les nebo obíhačkou s deseti minutami lízání asfaltu?

29. 9. 2011
Sezónu národních závodů v ROB uzavře začátkem října Pohár přátelství. Letos v Novém Boru, takže žádné proběhnutí po rovině, ale zase si člověk třeba vyrobí lepší žízeň. :o)

Poslední víkend v září = světový pohár u Liberce. Netřeba asi dlouze rozebírat, že Dana Šafka-Brožková vyhrála middle před Minnou Kauppi a v nedělní handicapové klasice si pořadí prohodily, že Eva Juřeníková po šestém místě v sobotu druhý den bojovala ve skupince o třetí místo a nakonec z toho byla pátá pozice (s druhým nejlepším časem v handicapu), že mezi muži ovládl middle Pasi Ikonen a druhý Gueorgiou si umístění zopakoval i v neděli, kdy ho v závěru urval Marc Lauenstein, první dvacítku uzavřeli Dlabaja s Kodedou a v handicapu se na dvanácté místo posunul Procházka... Spíš bych si všiml pár drobností:
Je dobré mít na trati handicapové "stíhačky" rozdělovací metody? Určitě ano, šestnáctikilometrový dostih na úplně totožné trati by zřejmě nebyl to pravé ořechové (vzpomeňme na závěr Tiomily před pár lety a následné diskuze s poněkud nezaslouženými výtkami na adresu závodníka, který neudělal nic horšího, než že využil možnost danou pořadatelem); na druhou stranu zde jsme mohli vidět, jak na úvodní dlouhý postup i spolu startující soupeři volili dost odlišné postupy, rozhodně nejely "vláčky" od startu. Výměna map při náběhu do "motýlků" - plus či mínus, nebylo by lepší mít rozdělení dané od startu? Asi nebylo, takhle sice hodně mohlo rozhodovat, kdo si při průběhu "vybral" jaké spoluběžce (Hubmann tak zřejmě prohrál bednu s trojlístkem Lauenstein, Gueorgiou, Anjala, spoluběžci na posledním motýlku) a teoreticky se dá ve větší skupince i taktizovat s kým chci běžet (podle toho se na průběhu zařadit) - ale při rozdávání map "na střídačku" podle aktuálního průběhu se nikdo nemůže předem domluvit (ani teoreticky, nemyslím že by to běžci na této úrovni moc dělali) a je eliminována možnost že třeba z nějaké skupiny půjde jeden běžec sám jednu větev a ostatní spolu tu druhou. Takže souhlas se zvoleným řešením.
Diametrálně odlišný průběh měla nedělní stíhačka žen a mužů. Prvních sedm žen ze soboty doběhlo na prvních sedmi místech i v neděli, Minna s Danou si jen prohodily pozice, trochu se promíchaly běžkyně na 3.-7. místě (přičemž Tove Alexandersson si nakonec podržela třetí pozici) a těchto sedm bylo i v nedělním závodě mezi osmi nejrychlejšími - prostě krásně přehledný závod s dobrým "oddělením zrna od plev" (pravda, v pozadí zůstaly i medailistky z MS, ale pro tento víkend prostě plevy :o). Mezi muži naopak přelévání jaksepatří, z hloubi druhé desítky do čela a u jiných zase naopak, můžeme na to koukat jako na zajímavý sport bez předem rozdaných karet nebo naopak náhodný sport, kde stačí trochu chybovat a letíte do propadliště, zatímco šťastnější soupeři vychytají skupinku, která letí jak vítr? Na tohle určitě nebude jednotný názor, při individuálním startu také můžete vychytat dobré nalosování a s někým se seběhnout, zatímco jiný jde celou trať sám, ale přece jen dostih vzešlý z nevelkých rozdílů po 40-minutovém middlu je o trochu míň orienťák a o to víc taktika a běh s někým či "na někoho".
Na závěr velké poděkování za výborné televizní přenosy a záznamy. Tam bylo vše, co divák potřebuje, sledování průběhu v lese, proložené GPS záznamy s rozbory postupů, navíc s dobrou režií, které neutíkaly podstatné momenty (a to bych řekl že je v přímém přenosu z OB snad ještě těžší než třeba u srovnatelných přenosů z klasického lyžování), a co je hlavní: toto je orientační běh! Takto vypadá sport, kde o výsledku rozhoduje orientace v lese, a tento sport by si televizní divák měl pod pojmem "orientační běh" představit. Jistě, od dřevních dob se změnily mapy, vybavení i technické možnosti, ale co se nezměnilo, je princip sportu, kvůli kterému ho začaly běhat a neopustily generace běžčů - a je skutečně dobře, že v této "klasické" podobě byl veřejnosti dobře představen.

Očekávání? Jejich naplnění? Či zklamání? Napoprvé pražský Ekonom se žádostí o přidělení mistrovství České republiky v OB na klasické trati do Bečova neuspěl (loňské M’ČR proběhlo u Jihlavy), napodruhé už ano a na západě Čech tak čekal vrchol orienťácké sezóny v zajímavém terénu, ne náhodou někým srovnávaném s prostorem u Žihle, navždy proslaveným klasickou tratí na mistrovství světa 1991. Přímo nad Bečovem kopcovitý, ve vyšších pratiích plošší terén, spousta kamenů, skalek a místy terénních i porostových detailů, to vše nadchlo při prvních závodech ve zdejším lese, poháru elity 1998 a prázdninových vícedenních v následujících letech a troufám si tvrdit, že o dekádu později sem přijížděli závodníci pěkně natěšení.
Ten prostor je fakt pěkný, navíc ekonomové přimapovali značný kus lesa (ve vyšší partii, ne až tak kopcovitý, ale s větším zastoupením hustníkových pasáží), organizace šlapala ne úrovni, na jaké jsme dnes při vrcholných závodech v českém OB zvyklí a sobotní slejvák celkově pěkný dojem spláchnout nemohl. Jediná věc, která byla nad mapou diskutována - jak moc tratě, které tady lze postavit, odpovídají klasické trati? Pestrost terénu a spousta detailů (a to zejména skalky a kameny byly generalizovány na "světovou" úroveň) předurčují tento prostor spíše pro middle a napasovat sem klasickou trať byl vpravdě stavitelský oříšek. Dát víc krátkých postupů a nutit tak závodníka k soustavné koncentraci - to z trati uděláme skutečně jen "middle s délkou klasiky". Dát víc dlouhých postupů zas udělá tratě docela jednoduché, protože v relativně čistém a ne extra kopcovitém terénu se dlouhé postupy chodí skoro vždy rovně, snaha vymyslet nějaké alternativní postupy obvykle k úspěchu nevede. Přesto si myslím, že se staviteli tratě docela povedly - střídání kratších/delších postupů, "atletické vložky" i dohledávky, kde je třeba ubrat plyn, a přece jen v rámci možností i volby na delších postupech (co navíc kvituji na těchto postupech: dobře viditelné "cílové" kontroly, ať skutečně rozhoduje volba a ne dohledávky z různých směrů).
Pro českou reprezentaci je mistrovstvím zároveň generálkou na domácí závody světového poháru, jejichž terény se od zdejších v zásadě nebudou až tak lišit - podhorský les, místy letecký a místy hůř běhatelný, ať už pro klacky, trávu, podmáčená místa, také s množstvím skalek a kamenů, i to (nejen) naši nejlepší poznají za týden u Liberce. Dodejme, že nejlépe na svěťák vyladili a cenné kovy si odvážejí Šafka-Brožková, Zvěřinová a Duchová v ženách, resp. Kodeda, Dlabaja a Šedivý v mužích. Tady jsou stránky mistrovství a tady ukázky map: sobotní semifinále (194 kB), nedělní finále (274 kB).

12. 9. 2011
Mistrovství Evropy v rádiovém orientačním běhu, Baile Felix, 5.-10. 9. 2011
• Rumunsko. Premiéra mistrovství Evropy na půdě země, která dosud akci této úrovně nepořádala - jaké bude? První dojmy z tréninkových závodů (151 kB) se dají shrnout do pár vět: Tréninky na slušné úrovni (SportIdent, start dle připravené startovky), tréninkové mapy relativně malé a i když na 5-6 km² by se dala postavit vcelku slušná klasika, je každá mapa využita aspoň pro dva tréninky, což v důsledku omezuje stavbu tratí (viz dále).
Lesy podobné jihomoravským, ze známých terénů nejpodobnější Ždánickému lesu nebo za hranicemi Malým Karpatům, v zásadě obdobný terén byl i při ME v Bulharsku. Listnaté lesy, v čistých partiích velmi dobřě běhatelné, sem tam zpomalující podrost mladých dřevin; paseky raději obíhat, i když jsou mapovány bez podrostu (v reálu tvrdolisté býlí, bodláčí apod. asi tak metr vysoké), a tmavě zelené hustníky jsou fakt neprostupné (obecně klasifikace zelené docela dobře sedí). Výškový profil přiměřený, žádná rovina, žádné extra krpály.
Co se týče stavby tratí, tak zatím poněkud s rozpaky. Délkou spíš na úrovni krátkých tratí, úvodní kontroly hned za startovním kolečkem (resp. standardně jedna v kolečku, i když si to pořadatel nemyslí), obvykle tedy volba vpravo/vlevo, kde začít. Na dvoumetru slabší signál na dálku (oproti tomu na co jsme zvyklí, možná nastavený slabší výkon?), prudce vystoupí s přiblížením k vysílači. Viditelnost kontrol rozhodně ne na dálku, ale v hustších porostech vcelku v pohodě, horší je to pokud je v čistém lese lampion někde za keříkem, na kraji paseky apod., to je pak docela na náhodu.
Výhled k mistrovským závodům: Charakter lesa asi jiný nebude, aspoň v okolí to nevypadá a nezdá se že by se mělo jezdit kdovíkam za hory a doly, spíš se dá čekat že větší mapy si pořadatelé šetří právě pro hlavní závody. Tratě snad budou delší a bez kontrol v kolečku, i když - jak Andrej upozorňuje na sezení týmu - ani takový závod se na 99 % neruší, takže v tom případě věřit rádiu a bojovat dál.
• Úterý, den zahájení: Oficiální trénink v lese vedle hotelu, charakter terénu něco jako Vídrholec, rovina s čtvercovou sítí cest, porost zahuštěný asi jako na západ od Klánovic. Zavěšení antén místy zajímavé, slabší povahy říkají něco o neregulérním tréninku - ale co, závodní frekvence jsme si na rádia načmárali, nakonec zjistíme že osmdesátkové platí jen pro sprint, ale vocogo, klasiku máme v malíku, ne?
Slavnostní zahájení: dlouhý přesun do obřadní síně za město (s policejní asistencí, která během husího pochodu výprav zastaví i provoz na E79), sympaticky krátké proslovy a dlooouhý kulturní program - ještěže z pohledu zůčastněných v pohodlných křeslech, ale i tak po pár desítkách minut už asi místní folklór lezl všem krkem... Roli vlajkonošů na sebe dobrovolně vzali Andrej se Zuzkou - výborný tah trenéra s masérkou, že čestné pozice "na stojáka" ušetřili závodníky, které již za nějakých 18 hodin čeká mistrovský závod.
• Středa, den první a klasická trať (272 kB): Pěkný závod v pěkném terénu. Vše, co se dosud nelíbilo, může být zapomenuto, tohle je úplně o něčem jiném. Dobře průběžný listnatý les, jen místy zahuštěný nebo s mírným podrostem (ale zeleným flekům radno se vyhnout), přiměřeně kopcovatý nebo spíš rozbrázděný hlubšími údolími, s řadou cest a pěšin - ale tady to chce spíš řezat terénem, na nějaké rozmýšlení nad volbou postupů to v čistém lese není. Připočteme-li rozumnou viditelnost kontrol (ve srovnání s tréninky v minulém týdnu), máme tu závod, kde uspěje ten, kdo nad tratí moc neváhá, neztrácí běžecky a vyhne se chybám v dohledávkách.
A jsou to naši, kdo uspějí. Pavla Horová je první z lesa a už ji nikdo nepřekoná, nejvíc se k jejímu času přiblíží Bětka Léharová a Ája Moučková to ještě jistí šestým místem - první dvě zlaté jsou na světě. Pro další dva tituly doběhnou ženy, Verča Krčálová sice na medaili nedosáhne (sedmá), ale Miška Gomzyk Omová se urve o pět minut, a aby toho nebylo málo, pro bronz doběhne mezi juniory Ondra Šimáček a titulu se dočká Kuba Lněnička, o třetím týmovém zlatu není pochyb. O stupínek níž tentokrát zůstanou muži, o fous uteče titul Kubovi Omovi (Štanko fakt vítězí...) a spolu s pátým Karlem Fučíkem a osmým Martinem Baierem bere stříbro i družstvo.
I tak hlavním a juniorským kategoriím po prvním závodě vládneme, bilanci 6-3-1 ostatní sledují s uctivým odstupem, a to ještě něco přidávají veteráni - hvězdou dne je Karel Koudelka s titulem v M70, pár sekund chybí ke zlatu Janě Omové v D60 a dvě minuty Jitce Šimáčkové v D35, tady máme i týmová stříbra zásluhou Elišky Voráčkové, resp. Pavly Hažmukové, a to ještě o čtvrt minuty uteče bronz chlapům v M50 (tam to bylo jak na houpačce, po doběhu Jirky Marečka a Míry Vlacha to chvíli vypadalo nadějně, ale nakonec se radují Slováci).
Celkový součet po prvním dni je tak 7 zlatých, 7 stříbrných a 1 bronzová medaile a v hodnocení národů to bude ještě pěkná přetahovaná s dalšími státy "silné trojky" (Rusové mají také 7 titulů, Ukrajinci 6, po jednom zlatu vyhraje pro Německo Sven Lindhorst a pro Maďarsko dámy s pěti křížky na krku). První třetina je za námi, další čekají...
• Čtvrtek, den druhý (202 kB): Sprint - disciplína, která si odbývá na ME premiéru, takže nikdo předem neví jak na tom je ve srovnání se soupeři ani jaké se na ME staví tratě ve srovnání s tím, co běháme u nás a jiní zas ve svých zemích. To, že český tým má v přípravě naběháno sprintů dost a dost, nakonec nemusí vůbec nic znamenat - ale silní se cítíme a den D je tady.
Překvapení se nekoná, běží se v druhé půlce lesa přímo obklopujícího Baile Felix, takže charakter terénu navlas stejný jako při úterním tréninku, jen v jižní části o pár vrstevnic víc. Na kontrolách stojany bez lampionů, ale člověk na obsluze je někdy vidět podstatně dřív než samotný stojan, takže se vyplatí to po relaci rvát dál bez zbytečného rozhlížení, pokud člověk vyloženě neulítne stranou, měl by kontrolu vidět. Navíc díky dvouminutovému intervalu (během hodiny a čtvrt jsou všichni v lese) je v prostoru chvílemi docela husto a má-li člověk štěstí, vidí hromadu lidí přibíhajících či odbíhajících. (Vzhledem k tomu, že jde o jediný závod dne, bylo by pro příště vhodnější startovní pole přece jen trochu roztáhnout, nemusí po těch dvou minutách jít osm lidí pohromadě. Pokud by závod neskončil ve dvanáct, ale v jednu, ničemu by to nevadilo.) V oblasti start-3-2 jsou zelené porosty docela husté, ale dál už se keřový podrost dá většinou prorvat a jinak je les čistý, hledat obíhačky po cestách se nevyplatí.
Rozdává se jen 11 sad medailí (družstva nejsou ve sprintu hodnocena), ale první tituly v nové disciplíně si rozdělí hned 6 zemí - radost pro Maďarsko zařizuje Klara Zarnoczay (D50), nizozemské barvy rozzáří Jenny Filjstra (D60), litevské ambice naplní Masilionis (M40), polským hrdinou je Madrzynski (M50), jediný titul pro Ukrajinu vybojuje Oleg Fursa (M60), ani jednou nezazní večer ruská hymna (i když snad nemůže být pravda, že by si do poslední chvíle mysleli že jde jen o doplňkovou disciplínu, jak se proslechlo u snídaně) ... a zbylých šet zlatých putuje do České republiky! Čtvrtek je dnem sourozenců Omových, Miška vyhrává s "nesprintovým" náskokem dvou minut před Lenkou Voráčkovou, Kuba skoro o minutu před Martinem Baierem, čtvrtému Fučíkovi chybí čtvrt minuty. Ke včerejším medailím tentokrát tu nejcennější přidají Bětka Léharová a Ondra Šimáček mezi juniory a věčně mladá veteránka :o) Jitka Šimáčková, čtyři sekundy k bronzu (a 12 ke zlatu) chybí Mirkovi Vlachovi v M50, bronz zato vybojuje Eliška Voráčková v D60 a druhé zlato do sbírky přidá Karel Koudelka - jen on a Miška tak mají po dvou závodech stoprocentní bilanci. Dosáhne někdo premiérově na tři tituly z jednoho mistrovství?
• Pátek, den třetí a klasická trať (294 kB): Dosáhne! Karel ani Miška nepoznají v Rumunsku porážku a nasazují laťku, kterou někdo překoná leda až bude zavedena další disciplína. (Což nemusí trvat tak dlouho, pokud se prosadí idea přidat již příští rok v Srbsku mistrovský závod ve foxoringu. :o) Suverén nejstarší kategorie se tedy jmenuje Karel Koudelka a skoro stejnou suverenitou se může pyšnit Jitka Šimáčková v D35, jen stříbro z prvního závodu jí kazí bilanci, protože dnes opět vítězí, k tomu je ještě asi o 20 sekund čtvrtá Pavla Hažmuková a pár sekund chybí ke zlatu družstvu. Další stříbro v řadách veteránek přidává družstvo D60, kde ze stínu soupeřek vystoupí na zlatý stupínek Eliška Voráčková - a zahanbit se dnes nenechají ani chlapi, bronz do sbírky přidává Jirka Mareček a stejný kov si večer nechají pověsit na krk i družstva M50 a M40.
Nechme teď chvíli jásání nad výsledky a pojďme se podívat, jaký vlastně byl druhý klasický závod letošního ME. Pár kilometrů na jih od Baile Felix, prakticky na dohled od tréninkové mapy, podobně pěkný terén jako ve středu za Oradeou. Opět taková "jižní Morava", zvlněný terén bez strmých kopců, až na pár míst čistý les a hustníkům či podrostovým pasážím se dá dobře vyhnout. Hlavní kategorie a junioři běží dnes osmdesátku (pásmo 3,5 MHz), juniorky si užijí dvoumetr (144 MHz), veteráni to mají namícháno, vše samozřejmě opačně oproti prvnímu závodu. Hlavně dvoumetristům je shůry dáno, z ranních mračen nic nebude, v lese je pěkně sucho a na obávaném pásmu to měří parádně - pro všechny tedy platí moc neřešit a věřit signálu, umapovat postupy skrz hustníky a kolem údolí a jinak direkt, každá obíhačka může být ztrátová.
Ženy, muži, juniorky, junioři = čtyři zlaté medaile družstev. V juniorských kategoriích tentokrát bez individuálního triumfu, ale třetí a čtvrté místo Bětky Léharové s Ájou Moučkovou ("bramboru" mají asi končící juniorky souzenou, vzpomeňme loni na Šárku) a stříbro a bronz Ondry Šimáčka s Kubou Lněničkou, to je vyrovnanost, na kterou soupeři dnes nemají odpověď. Miška potřetí zlatá a Verča Krčálová opět sekunduje tak, že to stačí i družstvu - výsledkem je pět zlatých medailí na krku nejúspěšnější běžkyně české historie (a můžeme zkusit spočítat, jak to vychází ve srovnání se světem). No a nejlepší nakonec - "hoší děkujem" zní večerním sálem poté, co na stupně vystoupí třetí Karel Fučík, druhý Jakub Oma a vítězný Martin Baier, který tak završuje hattrick (osmdesátku vyhrál loni v Chorvatsku i předloni v Bulharsku, a to ještě rok předtím v Koreji mu chyběl fous na Fučíka) a můžeme jen hádat, kam až svou šňůru protáhne...
Devět titulů přibylo do sbírky českého týmu, která se tak rozrostla na úctyhodných 22 zlatých zářezů a znamená suverénní výhru v hodnocení národů (pro úplnost medailová bilance bez veteránů, tedy hlavní a juniorské kategorie: 16-7-4). I kdybychom odečetli sprint, kde na naše úspěchy mohou soupeři z východu koukat po svém (jako že jsme si tu disciplínu vymysleli a prosadili pro sebe), tak i 16 titulů z klasických závodů by stačilo, vždyť Ukrajinci jedou domů s 13 a Rusové s 10 zlaty. Se čtyřmi nejcennějšími kovy se vracejí Němci, dvě zlaté po včerejšku již nerozmnožili Maďaři a čtyři země mají na kontě jeden triumf, k Litvě, Polsku a Nizozemí se dnes řadí Bělorusko zásluhou juniorky Denisovy. Pověstný chloupek vždy chyběl Slovákům, ti mají "jen" tři stříbra a tři bronzy.
Tady jsou stránky mistrovství a tady výsledkový servis s německou dokonalostí.
• Jaké bylo osmnácté mistrovství Evropy? Z organizačního hlediska určitě úspěšné a jakkoli mohlo přidělení šampionátu Rumunsku budit předem nějaké obavy, i mezinárodně neznámí pořadatelé se zhostili své role se ctí a připravili tak důstojnou oslavu "padesátých narozenin" (od prvního ME v roce 1961). Některé mouchy by se samozřejmě našly zejména v začátcích (kontroly ve startovním kolečku při tréninkových závodech, poněkud chaotická organizace oficiálního tréninku), ale vlastní závody zvládli takřka na výbornou (včetně sprintu, kde se úspěšně popasovali se "vstupem na pole neorané" i frmolem, jaký představuje start osmihlavých skupin v dvouminutových intervalech). Říkám-li takřka, tak musíme přiznat, že jim nádherně vyšlo počasí, za deště bychom na startu i v cíli závodů asi pěkně vyplavali a když už jsme u startů, tak sprintový koridor "do prostoru", vůči ideálnímu náběhu docela bokem, ale to jsou skutečně jednotlivosti, které neruší celkově dobrý dojem. Skutečnost, že s přípravou vydatně pomáhali Maďaři, rozhodně nelze brát jako mínus; naopak budiž přičteno Rumunům ke cti, že se nestyděli o organizaci podělit se zkušenějšími partnery. Výsledkem byly tři kvalitní závody na dobrých mapách, po sportovní stránce není šampionátu moc co vytknout, a to vše v důstojném prostředí, přitom ale bez zbytečné okázalosti, zkrátka na úrovni přiměřené tomuto sportu.
• Co dodat k výsledkům českého týmu? Čísla hovoří sama za sebe, tento šampionát národní tým ovládl a je to nepochybně zásluhou realizačního týmu, který se v posledních dvou letech dal dohromady pod vedením Andreje Gomzyka, Marcely Šrůtové a Miloše Nečase. Silné trenérské vedení, spolehlivé organizační zajištění a technický servis, které přitom nestojí na jednom člověku, a desítky dnů, které reáltým reprezentace věnuje přípravným, nominačním i tréninkovým soustředěním včetně výjezdů do zahraničí, to je deviza, kterou nám v současné době může většina výprav jen tiše závidět.
Těmi, kdo vybojovali úspěch, jaký na mezinárodní scéně dlouho nepamatujeme, jsou ale samotní závodníci - a dovolím si tu volně vložit slova, která pronesl Andrej během jednoho ze svých proslovů během mistrovství, konkrétně po druhém závodě. Můžeme být hrdi na to, že tvoříme tým, kde v různých kategoriích může druhý zastoupit prvního, třetí druhého a první třetího, zkrátka výsledek nestojí na jedné hvězdě, ale každý může bojovat nejen za sebe, ale i za družstvo... Nejsme samozřejmě jediná výprava, u které byl týmový duch vidět na startech, v cílech, při vyhlášení, ale buďme pyšni na to, že my ten tým tvoříme. Medaile jsou důležité pro příděl peněz, pro média, pro efekt :o), ale tohle je něco víc - tak si toho patřičně važme.
P.S. Díky za možnost být součástí tohoto týmu!

1. 9. 2011
Mezinárodní mistrovství České republiky v ROB na klasické trati v tradičním termínu na konci srpna, vrchol domácí sezóny a pro pár vyvolených i poslední prověrka před mistrovatvím Evropy. Na severu Drahanské vrchoviny čekaly na první pohled obyčejné středoevropské terény, ale zejména sobotní prostor (mapa pro klasickou trať na orienťáckém MS 2008) je jako dělaný pro kvalitní robácký závod. Samozřejmě za předpokladu, že stavitel tratě využije to, co terén nabízí, tedy členitý reliéf s docela značným převýšením, kde lze špatnou volbou pořadí nebo postupů ztrácet i celé relace - a s klidným svědomím prohlašuji, že přesně tohle se povedlo. Mezi ženami se s osmdesátkobvou tratí nejlépe vyrovnala Miška Gomzyk Omová tři minuty před Lenkou Voráčkovou, mezi muži Karel Fučík o půl minuty porazil Jakuba Omu, další už v obou případech ztráceli podstatně více. Juniorskými mistry jsou Horová a Šimáček, mezi veterány pak na dvoumetru putují dvě dámská zlata na Slovensko (D35 Králová, D50 Šimečková), dvě pánská zůstala doma (M40 Hrouda, M50 Černík) a jedno míří do Polska (Pietrzykowski v M60).
Druhý závod na opačných pásmech nabídl o něco menší prostor, méně členitý výškově, ale zato v některých partiích s nepřehlednou mozaikou hustších porostů, které sice neukrývaly kontroly, ale ani volba postupů a jejich realizace skrz "zelenou míli" nebyla zcela triviální. Chtělo to zkrátka přepnout na trochu jiný režim, nekoukat tolik na vrstevnice, ale zato volit nejlepší cesty a pořád přesně vědět kde jsem, kudy a kam jdu, jakákoli ztráta kontaktu s mapou se mohla okamžitě vymstít. Bohužel mapa samotná oproti prvnímu závodu o poznání hůře čitelná (sobotní Pohora je bezvadná, takže měřítkem to není), někde přibyla nová paseka či je projetá nebo naopak zasekaná cesta, ale to jsou "drobnosti", se kterými by se dobrý závodník měl umět vyrovnat. Pořadí v elitních kategoriích se oproti sobotě notně přesypalo, mezi muži vítězí Gomzyk před Fučíkem a Polákem Ławeckim, zbylé reproše pokoří i čtvrtý Hrazdil, v ženách si pak s velkými odstupy doběhnou pro zlato Lucka Procházková, stříbro Verča Krčálová a bronz Miška Gomzyk Omová. Juniorský dvoumetr ovládli Léharová a Šimáček (Ondra má jediný double z mistrovského víkendu), veteránskou osmdesátku pak Šimáčková (D35), Voráčková (D50), Zach (M40), Šimeček (M50) a Winter (M60).
Příjemným zpestřením byl vložený sprint v sobotu večer přímo v centru soutěže, který (vypůjčím-li si hudební termín) na ploše patnácti minut nabídl let v čistém lese, zpomalení v hustším porostu, výlet na louku i kličkování v chatové oblasti - v součtu zajímavě pestrá trať, se kterou se zdaleka ne zaždý vypořádal ideálně a odstupy na předních místech jsou docela značné (i když šlo o nemistrovskou vložku a někteří to možná nešli naplno). Zajímavé srovnání poskytlo vypsání kategorií bez rozdílu věku; první dvě místa si pohlídaly nějvětší hvězdy českého týmu, ale hned za nimi se seřadily juniorské naděje - mezi ženami zhruba v minutových rozestupech Gomzyk Omová, Krčálová, Moučková, Lněničková, v mužích pak za Fučíkem a Omou s tříminutovým odstupem Šimáček, Papež a Borovička. Jednou větou k samotnému centru soutěže (Athéna u Suchého) - na první pohled nevelký areál se ukázal pro mistrovství jako docela optimální, někdo sice musí bydlet o kus dál a autobusy na start jezdí 10 minut odtud, ale jinak vše potřebné "na pětníku" a ještě měl člověk na výběr zda spát na posteli nebo ve stanu.
Celkem vzato tedy máme za sebou vcelku povedené mistrovatví, ale abych zas pořadatele nepřechválil, na každém závodě nacházím aspoň jednu znatelnou mouchu. Neodpovídá-li údajům v pokynech skutečnost, že obsluhy mají záodníky fotit a nefotí, tak pokud nenastane situace, kdy je třeba potvrdit průchod závodníka kontrolou (nemá kontrolu v čipu a tvrdí že tam byl), prakticky o nic nejde - ostatně na loňském M’ČR obsluhy nebyly a taky se nic nestalo, jen to spíš příště nepsat do pokynů. Avšak je-li v pokynech psáno, že kontroly pro 2m mají modrý pruh a v lese tomu tak není (situace z prvního závodu), tak to bohužel pár lidí stálo jednu či dvě relace (tím, že na kontrole bylo napsáno 144 MHz, se nedá argumentovat - aby to člověk přečetl, musel by přiběhnout na podstatně kratší vzdálenost než ze které vidí/nevidí modrý pruh - a pokud ho nevidí, tak ví, že ta "jeho" kontrola má být dle pravidel nejméně 200 metrů daleko, tak k této ani blíž nejde). Jasně, stupidní chybka, která se může stát každému, ale pokud by na to někdo dal protest, bylo to na zrušení závodu pro postižené kategorie.
Sprint byl, jak už jsem řekl, zajímavý a pestrý, ale v jedné věci můžeme narazit na docela nepříjemné úskalí. Konkrétně v tom, že trať zavedla závodníky do chatové osady a přilehlého kempu - i když samotné kontroly byly umístěné u cest nebo na kraji lesa, tak při hledání správného postupu člověk probíhal mezi chatami (a zejména při sprintu za signálem těžko stíhá v mapové mozaice chytat, kdy běží "bílým" lesem a kdy vběhne do žlutozeleného "privátu"), nemluvě o běžném případu, kdy kontrolu přeběhne a pak se motá tam a zpátky (tak se snadno dostal i mezi stany v kempu, ač kontrola byla těsně před nimi). Dokážete si představit, že by areálem na Athéně během hodiny proběhlo sto cizích lidí, motali se nám mezi chatkami a stany a my bychom nechápali, která bije? Přesně v takové situaci mohli být zdejší chataři a obyvatelé kempu a můžeme se jen dohadovat kolika z nich mohla vadit banda pošuků, co pobíhala kolem jejich příbytků. Jistě, když je závod normálně povolený a kolem chat nejsou ploty, tak de iure tam člověk může běhat jak chce, ale stejně se trochu bojím, v očích kolika z nich mohl být tento závod pro ROB spíše špatnou reklamou. Jestli by nebylo lepší propříště zůstat u "klasických" lesních sprintů.
Nedělní mapa měla v pokynech avizovaný stav 2009, takže s novou pasekou či změněnou cestou (viz výše) je třeba počítat, v tom nevidím problém ani na mistráku. Pokud ale prostor mistrovského závodu protíná nová silnice (zatím bez asfaltu, ale běhatelná jako by tam byl), která v mapě není, tak to už je dle mého změna dosti podstatná. Zaprvé pár lidí vyloženě zmátlo, když k ní doběhli a náhle nechápali kde jsou, a zadruhé její přítomnost v mapě by výrazně ovlivnila volbu postupu - v mapě byl zatím jen žlutý pruh, který zde touto dobou bývá zarostlý metrovou travou a tudy by volil cestu jen blázen... Nevím samozřejmě, zda ta silnice tam nevyrostla v posledních dnech, ale vzhledem k tomu, že ten žlutý průsek na její trase je už v mapě z předloňska, spíš to budí dojem že buď si stavitel nebyl před závodem proběhnout trať nebo nepovažoval za nutné ani takovouto změnu do mapy zanést.
Co závěrem? Předchozí tři odstavce nechť nejsou brány tak, že každý závod chci za něco strhat. Jsou to výtky ke konkrétním aspektům dobrých závodů v rámci standardně dobrého mistrovatví. Jak se říká: o všem ostatním, co funguje dobře, není co psát. :o) Toť vše a pro všechny už jen odkazy na stránky soutěže a mapy s tratěmi sobotního a nedělního závodu.

Krátké ohlédnutí za stříbrným šampionátem Dany Brožkové a štafety českých žen - pravidelné zprávy z orienťáckého mistrovatví světa ve Francii přinášel Béďa a tady jsou stránky MS. (A Evě držím palce, příště to třeba vyjde na bednu i v individuálním závodě! Legendy Ropek a Kuchařová se dočkaly medaile ve třiatřiceti, proč by je nemohla překonat? :o)

15. 8. 2011
Týden po české reprezentaci uzavírá nominaci na ME tým Slovenska. Původně chtěli využít stejné prostory, ve kterých doznal konečné podoby vloni český tým - nové mapy nad Modrou. Pokud si vzpomeneme, jaké polomy tam před rokem byly na pár místech, tak za rok tam - možná s trochou nadsázky - víc stromů leží než stojí. Lépe na tom není ani les nad Pezinkem, kde se běželo ME 1995, a tak padá volba na Kučišdorfskou dolinu (v minulém století pravidelné dějiště legendárního závodu s všeříkajícím názvem Pezinský demižón :o). Zdejší mapy mají sice už 10 let, ale s výjimkou popadaných míst (ani tomuto prostoru se polomy úplně nevyhly) jsou prakticky beze změn a velice dobře použitelné.
Slovenská repre musí vyžít s podstatně menšími prostředky (přiznejme si, že ta česká si žije jak prasata v žitě, jak co se týče možností zabezpečení řady akcí během roku, tak personálního zajištění - tady nominační závody připravili prakticky tři lidi), takže volí cestu dvou závodů v jednom dni (za většinového souhlasu pracujícího lidu, co šetří dovolenou). V podstatě krátký dvoumetr (kde ale člověk snadno oběhal okolní kopce, odmítaje si připustit, že by všechny kontroly opravdu byly tak relativně blízko :o) a přiměřenou osmdesátku (dohromady 337 kB) doplní ještě nedělní orienťák a pak se můžete mrknout na konečnou podobu nominačního žebříčku (PDF). Nenechte se překvapit, jsou kategorie, kde se o tři místa pro ME uchází tři, dva nebo i jeden člověk, ale to je ostatně stejné i u nás.

3. 8. 2011
Závěrečné nominační soustředění reprezentace ROB ukončil blicí virus. :o( Rozhodující měření sil tak bylo odvoláno ráno před startem - není samozřejmě standardní, aby nominace byla předčasně uzavřena bez posledního závodu, ale je fakt, že za situace, kdy se mohlo utkat několik zdravých s pár nalomenými (a zbylí úplně zlomení na start ani nenastoupili) by takový závod stejně neměl smysl. O konečné podobě týmu pro ME v Rumunsku tak rozhodly dva dvoumetry v Hostýnských a jedna osmdesátka ve Vizovických vrších.
Co říci k letošní sestavě? Jednoznačně vítězství zkušenosti nad mladou krví. Úplně podle věku se seřadily uchazečky o reprezentační dres v ženské kategorii - prakticky od počátku nebylo pochyb o nominaci Mišky Gomzyk Omové (vyhrála většinu závodů) a Verči Krčálové (ta ovládla závody na pětidenních), s odstupem za nimi se pak bojovalo o třetí místo. Úspěšný návrat do repre nakonec slaví Lenka Voráčková, místo náhradnice patří Lucce Procházkové, pátá "nepostupová" příčka pak Elišce Kuncové. Mezi muži závěrečné závody ovládl Karel Fučík a slaví tak i celkový primát před Jakubem Omou a Martinem Baierem - tady zas nebylo moc pochyb o složení "tradiční trojky", spíš bylo zajímavé sledovat kdo jim bude "krýt záda" na místě náhradníka a zejména díky úspěšným dvpumetrům je jím nakonec Michal Voráček na úkor stále se zlepšujícího Petra Matuly. V juniorských kategoriích pořád vládnou pardubičtí odchovanci Alžběta Léharová, Pavla Horová, Ondřej Šimáček a Jakub Lněnička, další "perníkáři" jsou náhradníky (Petra Lněničková, Matěj Sommer), zatímco třetí místa (a pro ně poslední start mezi juniory) vybojovali Andrea Moučková a Roman Borovička. /Tady je konečný stav RŽ./
Co dodat? Dvě věci: za prvé že o nominaci rozhodly fyzicky náročné tratě, všechny kolem 70 minut pro vítěze a "liga 100" není výjimkou - kdo je na štíru s fyzičkou, ten záhy propastně ztrácí a rozhodně je dobře, že takové závody rozhodují o podobě týmu pro Rumunsko víc než třeba atletický limit (aby nedošlo k mýlce, ten je v současné podobě zohledněný v rozumné míře a je dobře, že může promluvit do pořadí, ale ne jako "zařezávací" kritérium).
Za druhé tleskám Andrejovi za rozumné rozhodnutí nominovat přesně podle výsledků nominačního žebříčku. Je samozřejmě pravdou, že trenér má právo určit třetího v každé kategorii zcela dle svého uvážení, ale beru to spíš jako pojistku pro případ, že by někomu dobrému z objektivních důvodů (nemoc, zranění, pobyt v zahraničí, ...) chyběly body - tady o podobném případu nevím a v tom případě je správné, že jedou ti nejlepší = vždy první tři. Protože prosazení osobního pohledu (ať už ho zdůvodní jakkoli, že je někdo vyrovnanější, perspektivnější, psychicky odolný či kdovíco ještě) proti objektivním výsledkům obvykle vyvolá v týmu spíš napětí a názorové střety - a rozhodně není dobré, jedou-li někteří závodníci na ME nebo MS pod ještě větším tlakem než samotná vrcholná soutěž přináší. Takže díky za - podle mého soudu - spravedlivou nominaci; je dobře, že někteří si ke svému jmenování vyslechli i kritické poznámky, ale zároveň je dobře, že o sestavě rozhodly v první řadě výsledky.

25. 7. 2011
Nějak se nám letos rozmohly soutěže, kde jsou napasovány dva závody do jednoho dne - na úrovni celostátních sobota na O-sportu, na pětidenních každý druhý den, bude to i sobota na mistrovství ČR, jen Krušnohorský šotek zůstal "na pohodu", obyčejné dva závody (jistěže ještě dlouhá trať, k té už snad nikoho nenapadne nic přidat :o). Na oblastní úrovni je na jižní Moravě dvojzávod standard (pro jeden den to beru), krajské přebory jsou napasovány čtyři do dvou dnů a z týdenního tréninkového tábora v srpnu jsem loni jel na M’ČR s pěkně unavenýma nohama... Jasně, když už je pořádána nějaká akce (závod či soustředění), kde stojí nemalé úsilí zajistit vše potřebné od ouřední bumážky přes techniku po partu organizátorů, je na místě získaný čas a prostor náležitě "vytěžit". Ale nezlobte se na mě, pokud si můžu vybrat, tak jsem líný rodič a víkend či prázdninový týden s ROB má být aktivní rekreace, leč vocamcaď pocamcaď - nabitého programu máme přes týden ve škole a v práci všichni dost...

Může se u nás stát totéž co v Norsku? Myslím, že velice snadno. Bude na vině neschopnost policie, že předem nezachytila žádné stopy? Myslím, že mnohem víc by šlo o to, v čem má policie svázané ruce. Národ nechce žít pod dohledem "velkého bratra", parlament poslušně vyslyšel hlas lidu a omezil odposlechy. Jako dosud bezúhonný občan jásám, ale mám proč? Najde-li se mezi policajty hajzl, který chce někoho napíchnout, tak to udělá, zákon nezákon - a najde-li se mezi lidmi hajzl s čistým rejstříkem, může radostně chystat co chce a slušní policajti mají problém se sledováním jeho komunikace, aby náhodou neohrozili jeho "právo na soukromí"... :o( Ostatně nejde jen o to - před pár lety pár borců v noci přepadlo chlapa v podchodu pod nádražím; protože byli v záběru kamery, během pár minut je pak policie dopadla na blízké zastávce tramvaje. Na druhou stranu také před pár lety (už nevím zda předtím či potom, ať nekecám) jisté občanské sdružení v médiích brojilo proti kamerám v ulicích, že nám zasahují do soukromí... Možná už teď to soukromí máme lépe chráněno - kamarádce nedávno ukradli peněženku s platební kartou; zlodějka se neprodleně pokusila o výběr z bankomatu a majitelce to policie oznámila po dvou měsících - dříve nebylo možné záznam uvolnit... Abych to uzavřel - možná v něčem nejsem přesný, ale v principu chci říci jediné: ať policie vidí jak se pohybuju po městě, ať si může přečíst moje maily, ať může mít záznam mých hovorů, ale ať má stejnou možnost i v případě podezření na nějakou hajzlovinu. Nežijeme v totalitním režimu, aby se slušný člověk musel bát co kde breptne - a hajzlové ať se mají čeho bát.

7. 7. 2011   (závěr 25. 7.)
Paráda v Českém ráji po devíti letech? Když se pořádání tradičních 5 dnů ROB aneb ARDF International 5days chopil Turnov, očekávání byla veliká a předem umocněná vymakaným bulletinem, na robácké poměry nadstandardní webovou prezentací a nabídkou doprovodných akcí. Řekněme rovnou, že pořadatelé připravili závody na vrcholné sportovní úrovni a tomu podřídili vše ostatní. Od zaběhlé podoby pětidenních posledních let se tak ty letošní v lecčems lišily.
Centrum soutěže a ubytování ne v táboře uprostřed lesů, ale naopak ve středu města - pozitivum v podobě dopravního spojení, možnosti nákupů, restaurací, kultury apod., na druhou stranu když chtěl člověk po závodě na výlet, musel někam vyjet. Navíc možnost vybrat si ubytování dle chuti, podlahu, pokoje v centru nebo co si kdo najde v okolí - mínus v podobě roztříštěnosti, některé lidi člověk za pět dní kromě závodů skoro neviděl, ale zase díky za širokou možnost volby kvality nebo ceny dle svých představ (pětidenní i s bydlením pod tisíc, to je fajn, zvlášť když jede víc lidí).
Hodně velký nadstandard nabídlo vlastní soutěžní centrum, ideálně využívající zázemí turnovské TJ. Nejen informační centrum s pokyny k etapám, výsledky aj., ale i společenský "meeting point" s pořadatelským barem, fotogalerií "od pravěku po dnešek" (při pohledu na tu "výstavní stěnu" mi docela padla čelist :o), ranními dodávkami pečiva, ... doprovodné akce jako fotomítink, ROB cache (kdo nezkusil, neuvěří, a zároveň výborná propagace radioorienťáku i jeho hvězd) nebo extra etapy na přilehlém stadionu už jsou jen třešničkou na dortu. Jednou větou našlapaný program, který zdaleka nezahrnuje jen vlastní závody, a pořadatelský servis od úsvitu do noci, kdy kolem účastníků kmitá kdo může od ředitele soutěže po reproše, kteří mezitím odběhají nominačky, to je hlavní deviza celé akce.
Závodní prostory: zatímco předchozí pořadatelé natlačili většinu závodů do okolí centra soutěže a některé nové mapy v jejich podání znamenaly revizi starých podkladů hromádkou příležitostných mapařů z vlastních řad, Turnov nabídl pro každý závod jiný prostor a různorodé typy terénů od Jičína za Liberec - samozřejmě za cenu každodenního dojíždění, ale čerstvé mapy pro mistrovské závody za to stojí. Povinně vlastní doprava na sprint a na handicap někomu může a někomu nemusí vyhovovat (stejně museli všichni přijet brzy a tak jako na vrcholných závodech být v předstartovní "karanténě" půl hodiny před startem), ale bylo třeba se s tím vyrovnat.
Dojíždění na zbylé "autobusové" etapy, to je letos kapitola sama pro sebe. Pořadatelé zvolili "vzor MS", tedy hromadný odjezd všech v sedm bez ohledu na to, kdo startuje v devět a kdo v poledne. Důvody dva, jednak ušetřit za čekačky (to může být s otazníkem, když díky tomu musely jet 4 autobusy a zpět se stejně odjíždělo průběžně, ale předpokládám že to měli spočítané) a pak snaha vyhnout se loňským problémům s posuny startů (to byla ale spíš chyba pořadatelů, resp. taky přehnaná důvěra v "místního" řidiče, který snad ví kudy v okolí projede...) - mají pravdu v tom, že kdyby "rupnul" autobus na pondělním 50minutovém přejezdu, v případě průběžného ježdění by nebyla šance start stíhat. (To je ale riziko, které jiní pořadatelé normálně podstupují, aniž by závodníci museli trčet na startu čtyři hodiny.)
Co bohužel dostalo při tomto přístupu dost na frak, je tradiční "rodinná" či "pohodová" atmosféra prázdninových vícedenních. Brzké odjezdy obvykle mají to plus, že závod zas dříve skončí a lidi mají volné odpoledne "pro sebe"; v případě opakovaného vstávání v šest (vedoucí dětí ještě o něco dříve) už ale leckdo po návratu jen padne na hubu a vstane v lepším případě na vyhlášení. A když se poslední autobus vrací kolem třetí, člověk si dá jídlo, sprchu a může někam vyrazit řekněme ve čtyři, tak při vyhlášení v půl sedmé na nějaký výlet či jiný program už tolik času nezbývá.
Zkrátka pořádat vícedenní soutěž vrcholné úrovně tak, aby to byla zároveň prázdninová dovolená, jde zřejmě dost obtížně - jak už řečeno v úvodu, letos byla jednoznačně na prvním místě sportovní úroveň a z pohledu závodníka hluboce smekám před kvalitou závodů, které Turnováci připravili, a myslím že při početném mezinárodním obsazení udělali značce "ARDF 5days" v českém provedení vynikající reklamu. Je ale otázkou, kolik z tradičních domácích účastníků 5 dnů ROB sem jezdí právě kvůli vrcholným závodům (a kolik z těch, kdo letos přijeli, "vydrželo se silami" tak, aby si opravdu vychutnali všechny chody pětidenního menu, které jim pořadatelé naservírovali).
Stručně k jednotlivým závodům a tratím:
Mistrovství ČR ve foxoringu: Kopcovitý skalní terén sliboval závod náročný hlavně na fyzičku a v případě dobré stavby tratí také na volby postupů. nakonec to byly tratě hlavně na volbu pořadí (obíhačky versus častější přebíhání údolí, případně které kontroly ve středu mapy vzít na začátku nebo ke konci) a v nemalé míře i na dohledávky, protože útlum vysílačů byl dost na hraně, v kolečku byly slyšet vždy, ale nejvýš tak do 50 metrů (s horším rádiem i méně). Možná by nebyla od věci o trochu kratší trať a míň dlouhých obíhaček po kraji mapy (pole, silnice), ale stavitelce šlo o trefení příhodných časů a to se jí celkem povedlo (kolem 40 minut). Ostatně nezatavit se na "krosovém" přeběhu tak, aby pak člověk netrefil dohledávku, to má taky něco do sebe. :o)
Mistrovství ČR štafet: Humus počasí a humus terén, co víc si přát... :o( Většina závodu v zarostlém svažitém lese, kde stojan bez lampionů běžec někdy vidí z pár metrů, pořádně se tam nerozběhnete a ztráta minuty na dohledávce nic neřeší. Tratě farstované i dost natěsno, nejbližší kontroly asi 30 metrů od sebe, na druhou stranu pár kontrol hozených trochu dál, takže pokud člověk neměl s někým stejný úsek, nemusel soupeře celou trať vidět. Dobře byli zato vidět běžci na divácké kontrole a pochvalu zaslouží přehledný doběh, který spolu s komentováním udělal předávky i závěr závodu zajímavými i v nelehkých podmínkách. Příště ale zas radši pro štafety "hezčí" les, kde nebudou dohledávky na náhodu a víc tak rozhodne rychlost a umění zaměřit. (Mapu neposkytnu, v tom slejváku z ní moc nezbylo.)
Mistrovství ČR ve sprintu: Výborný závod. Ideální prostor s ideálním rozdělením na první a druhou polovinu; pomalé kontroly v zámeckém parku, louky a rozvolněné lesíky, rychlokalba bez dlouhého rozmýšlení, kde volba pořadí moc neznamená, spíš se dá ztratit přeběhnutím. Druhá část za branou (dobré řešení s odběhovým koridorem, aby se někdo nevrátil do parku) v normálním lese, i trocha vrstevnic, horší viditelnost (sice už bez deště, ale pod mrakem a místy už docela šero, byť tři hodiny před západem). Škoda výpadku vyšílače, který znamenal zrušení mistrovství pro pár kategorií, ale pro mě dosavadní vrchol pětidenních.
Bohužel ani jeden z nedělních závodů se neobešel bez protestů, při štafetách hned dva, přičemž druhý (řekněme rovnou že neúspěšný) protest na pohled některých závodníků do mapy před startem (při předávání dle čísel, ale víc než známý startocíl tam vidět nemohli) byl spíše kontrem na "případ Brož" a protest první, jehož uznání vedlo k diskvalifikaci liberecké štafety. Je pravdou, že zrovna na Struhách zákaz hřebů moc opodstatnění nemá, ale když je vydán en bloc pro celé pětidenní, tak přes to nejede vlak a jejich užití tu na bahně mohlo být výhodou. (Navíc Brožíka už kvůli hřebům nepustili na start na Skaláčku den předtím.) Jen možná mohlo být vše více v klidu, kdyby to nasranému šéfovi oddílu někdo nekvákl sotva doběhl... Pohled z druhé strany i další komentáře k závodu štafet jsou k vidění na vzkazovníku Liberce. Odpolední výpadek vysílače má jednoznačné řešení, Jana Omová jako hlavní rozhodčí není z těch, co by se snažili "něco uhrát" a mistrovství je zrušeno pro postižené kategorie. Národní žebříček má situaci ošetřenou průměrem, takže se řeší jen jak závod hodnotit do pětidenních a prochází návrh na započtení mezičasů na divácké kontrole (ovlivněna byla až druhá půlka trati).
Klasická trať (80m pro MD16–40, 2m pro děti a starce): Krásný podhorský terén, kopce, skalky, kapradí, podmáčený les, navíc celý den v dešti. Stavba tratí podřízena závodu pro "velké" (zároveň nominačnímu pro ME), start a cíl na opačných koncích mapy. 80m: zajímavá trať s volbou pořadí, na které leckdo chybuje, i v elitních kategoriích značné odstupy i na předních místech, přesto nejlepší závod "naprali" kolem 40 minut. 2m: když už musela být dlouhá trať, bylo zcela zbytečné ještě strkat kontroly na strmé svahy. Za podmínek, ve kterých se závod běžel, pro děcka (ale i pro veterány) docela masakr.
Klasická trať (80m pro MD–14 a 50–, 2m pro delší tratě): Dobrá volba dvou odlišných terénů, pro druhý nároďák více "obyčejný" les, místy dobře průběžný, místy zabušený (hustníky, podrost), kopce mírnější než předchozí den. Opět zajímavá trať vrcholových kategorií (teď tedy 2m), určitě málokdo čekal že v okruhu 2 km od startu nic nebude, čtyři z pěti kontrol v opačné půlce mapy než start a cíl a jedna v podstatě za cílem - hodně netradiční stavba a pro adepty reprezentace dobrá prověrka, jak se s takovou tratí popasují (také z toho vzešly docela dlouhé časy a značné odstupy). Pro kratší tratě na 80m tentokrát přijatelná poloha cíle 2 kiláky od startu, ale nepochopitelně v celém prostoru mezi startem a cílem jen jediná kontrola a všecky ostatní taktéž odhozeny do druhé půlky mapy (včetně zdvojených). Ještě poznámka: Když si pořadatelé tisknou mapy sami, mohou zvolit i měřítko a myslím, že robáci spíš ocení mapu do A4 než plachtu A3. Pro pondělní terén se skalkami použití "desítky" ještě beru, ale v případě úterního Řáholce už velké měřítko pro ROB smysl nemá - a mapa by nemusela mít sever natočený na šikmo.
"Extra pochvala stavitelovi oboch dospelackych klasik", můžeme si přečíst na vzkazovníku ardf.cz - dospělácké tratě se zjevně povedly. Pro děti bohužel asi nejhorší tratě z letošních nároďáků (i v předchozích případech byla alespoň jedna trať poněkud přestřelená, tak se stavitel mohl poučit.) Takhle nějak to vypadá, když jsou v první řadě stavěny kvalitní tratě pro nominační závody repre a ty děti to tak nějak odserou. Přimhouřil bych oko v případě potřeby napasovat dětské tratě na dospělé kontroly, ale v případě dvoupásmových závodů se samostanými kontrolami to nechápu. (Navíc je-li třeba zdvojit kontroly, tak proč zrovna ty nejvzdálenější od startu a cíle, a to v obou dnech?!) Sorry, ale nemá-li soudnost stavitel tratí, má ji mít hlavní rozhodčí ... v úterý už sice byly časy vítězů přijatelné, ale i tak zbytečně dlouhé přeběhy na to, že děcka také běhají už čtvrtý den po sobě. K tomu poznámka spíš obecná: V pravidlech jsou uvedena určitá rozmezí délek dětských tratí; snad se do nich všichni letošní pořadatelé vešli, ale přesto si myslím, že horní meze jsou míněny spíš pro závody například v Polabí než ve Chřibech, v Krušných horách či v Podještědí a Českém ráji.
Extra etapa: Vyřazovací dostih po turnovském stadionu o bonusové minuty. (Osobně bych vloženým závodem jiného charakteru neovlivňoval celkové výsledky - to letos myslím jak pro Turnov, tak předtím pro Kroměříž - ale to je věc názoru.)
... sliboval jsem pokračování a mapy příště, ale po třech týdnech už to není moc aktuální, o děravé paměti nemluvě. Takže jen stručně: Závěrečná handicapová etapa taky pěkně výživná, jako závod na obou pásmech s výměnou rádií délkou prakticky rovná další klasice a i když na Sněhurce nejsou kdovíjak brutální skály, po pěti dnech je znát každý kopec. V hlavních kategoriích mezi ženami vítězí Verča Krčálová před Lenkou Voráčkovou a Luckou Procházkovou, tady byly karty rozdány vcelku jasně, mezi muži pak Karel Fučík potvrdil suverenitu (byť po dvoumetru měl náskok hodně ztenčený), v boji o druhé místo nakonec uspěl Michal Voráček, třetí Mindaugas Nakvosas z Litvy. Mezi mladšími chlapy dominovali Ondřej Šimáček (M19, Jakub Šrom (M16), Martin Šimáček (M14, všichni docela s náskokem) a Vojta Bžatek (M12, uhájil dvouminutový náskok před Tomášem Lahučkým). Mezi děvčaty pak Maria Deptulska (Polsko, D12), Kačka Bžatková (D14), Anna Oplová (D16) a Ája Moučková (D20, byť Bětka Léharová stáhla její náskok na pět minut). Veteránské hvězdy jsou Jitka Šimáčková (D35, otočila těsný souboj s Aušrou Bartkevičiene z Litvy), Brigitte Roethe (Německo, D50), Remigijus Masilionis (Litva, M40), Jiří Mareček (M50) a Lubomír Winter (M60).
Tady jsou ukázky map: E1, E2 - foxoring a sprint (238 kB), E3 - klasická trať (342 ) a E4 - klasická trať (438 kB). Vše podstatné pak na stránkách soutěže.
P.S. Asi jsem to trochu přešvih s odsudkem stavby dětských tratí zrovna na těchto závodech - Turnováci nejsou zdaleka sami, kdo nejmladším kategoriím v poslední době postavili hodně dlouhou trať a/nebo dlouhé přeběhy a/nebo těžké dohledávky, a nejde jen o letošek, druhá klasika na loňských pětidenních byla taky pěkný humus... Tak se to postupně nastřádalo a vyžrali si to i za všechny předchozí (i když si stojím za tím, že ty tratě nebyly pro děcka dobré).

20. 6. 2011
Až Sergej Štanko vyhraje ME, bude to tím, že českou konkurenci odrovnal tři měsíce předem. :o) Na trati z hlavy ukrajinského stavitele se běžel úvodní dvoumetr nominačního soustředění reprezentace ROB a byl docela dlooouhý - ne snad na délku (nejdelší trať 9 km), ale třeba Kuba na Čeřínku naběhal 13 kiláků a Miška snad ještě víc (přitom oba druzí za Karlem a Verčou). Vysočinský les v jemném dešti, jedna kontrola v údolí za kopcem, druhá u samého kraje mapy a tři tvořící "hnízdo" mezi startem a cílem, to asi málokdo čekal - výsledkem jsou nejen různé varianty pořadí (mezi 7 ženami ani jedna shoda), ale i pro leckoho krátký limit (všechny kontroly mají 2 ze 3 juniorek, 4 ze 6 mužů a 4 ze 7 žen)...
I osmdesátku druhého dne staví Ukrajinec, pro změnu Dmitrij Čumak, a ta je dlouhá už od pohledu - překvapení se nekoná, běží se na Malém Špičáku, start na jihu mapy, cíl na severu u Kostelce, na nominačkách prostě prověří adepty reprezentace dvě perné klasiky. Na rozdíl od překvapivě postaveného dvoumetru druhý závod přinesl trať s rovnoměrně dlouhými přeběhy, kde rozhoduje pořadí, trochu volby postupů a celkově je dost na morál - časově ovšem v normě, oproti dlouhým časům a propastným odstupům v pátek tentokrát vítězové kolem hodiny a odstupy v řádu minut.
Nedělní orienťák už nastaví žádný Ukrajinec, nároďák využil pro své srovnání tratě jihočeského přeboru (ačkoli Andrej standardně tají prostory do poslední chvíle, někteří už předem měli určitý tip... :o). Přiznejme že tam robáci docela zvedli laťku, pánové tři mezi prvními pěti, dámy si rezervují rovnou celou první pětku a juniorské kategorie by snad jinak ani nebyly. :o) /Zato mezi dorostenci to rozbalila moloděž z východu, ruští a ukrajinští orienťáci se tu už připravují na svoje ME v jižních Čechách o týden později - ale to jen tak na okraj./
Kdo zahájil nejlíp boje o mistrovství Evropy? Bez překvapení v juniorských kategoriích, kde je špička dost úzká, celkem jasně vypadá pardubický kvartet (Horová, Léharová, Lněnička, Šimáček), na třetí místa je pak po dvou adeptech (Lněničková/Moučková, resp. Borovička/Sommer). Mezi muži nejlépe odstartovali Oma a Fučík (i když pořád cítí nohy po setkání s ostnáčem dva týdny zpět, které ho připravilo o start v Nesměři) v závěsu s Baierem, mezi ženami pak Omová s Krčálovou, ke třetímu místu nejlépe odstartovala Wurzelová, orienťák zaběhla Voráčková a můžeme být zvědavi, jak na pětidenních odpoví další adeptky v kategorii a aktuálně nejširší špičkou.
(Mimochodem, na stránkách ARDF 5days, v jejichž rámci proběhne další pár nominačních závodů, se průběžně objevují aktuální informace a teď už můžete probírat mapový archív, prostory etap jsou zveřejněny.)

Mistrovství Evropy žáků a dorostu (Primorsko, Bulharsko) ve výsledcích českých nadějí:
80m, 17. 6. - D14: 5. Bžatková, 8. Papežová, 12. Matoušková, družstvo 3.; M14: 1. Šimáček, 5. Priessnitz, 8. Polák, družstvo 1.; D16: 12. Dvořáková, 13. Oplová, 14. Sádlová, družstvo 5.; M16: 6. Šrom, 10. Hladík, 11. Bakala, družstvo 3.
2m, 18. 6. - D14: 7. Papežová, 8. Bžatková, 11. Matoušková, družstvo 2.; M14: 1. Šimáček, 10. Polák, 16. Priessnitz, družstvo 3.; D16: 5. Dvořáková, 13. Oplová, 16. Sádlová, družstvo 3.; M16: 1. Hladík, 6. Šrom, 7. Bakala, družstvo 2.
Takže celkem tři zlata jednotlivců (v tom jsme nejlepší, dva individuální tituly má Rusko, po jednom Slovensko, Bulharsko a Ukrajina, ale double má jen Martin Šimáček) a pro každého aspoň jeden kov v družstvech (tady vládnou Rusové se 6 zlaty, po jednom my a Ukrajinci - bystří počtáři už vědí, že se 4 tituly jsme druzí v hodnocení národů). Více na stránkách ME a hezky přehledně v článku na ardf.cz.

14. 6. 2011
Co na tom, jaké zvěsti prosákly o tom, v jakých porodních bolestech se rodily mapy pro mistrovství ČR v OB na krátké trati - ne že by snad původní mapa byla moc "posraná od much", a proto museli nastoupit generalizátoři, spíš část původní mapy byla zpracována tak, že ji pak radši zgeneralizovali celou... Ale důležitý je výsledek a ten je standardně dobrý (i když sem tam k nějakým místům námitky byly, na Sosnových námitkách "že to tam bylo nějak divně pootočené" něco bude). Když k tomu připočteme pro middle ideální terén, střídající neprůhledné hustníkové pasáže podhorského typu s rychlým čistým lesem a roztroušenými skalkami a kameny, s tratěmi bez hluchých míst, nemůže být výsledný dojem špatný. Atmosféra dotvořená parádním komentováním na pozadí aktuálního výsledkového servisu na telestěně - jednou větou: Třebíčáci se fakt vytáhli. (P.S. Ještě jednou věcí to u mě vyhráli: hudbou v cíli - pěkně pestře a hezky česky. Dík!)
Co se týče výsledků, tak kdo chtěl uspět, musel fakt projít trať s jistotou a přitom rychle, nejistota či váhání se nasčítalo do velkých ztrát. Daní za to budiž, že docela velké chyby udělali i dobří borci a docela dost v některých případech rozhodovalo seběhnutí rychlých tandemů - za všechny hlavní kategorie: zlato pro Bohdanu Heczkovou poté, co po cestě sebrala Rufferovou a Zvěřinovou (ale Bohdana si zlato zaslouží za jistý výkon - podobný tomu, se kterým vyhrála před lety akademické MS taktéž na krátké trati) a stříbro pro Honzu Procházku, kterého v závěru doběhl Tomáš Dlabaja (Olaf byl letos naprosto suverénní).
Vše potřebné je na stránkách závodu, tam budou i mapy s tratěmi hlavních kategorií (viz minulý odkaz) a tady jsou mapy navíc (204 kB).

10. 6. 2011
Kozí hora v novém vydání, ale se starým "obsahem", tedy kopce a buš, v červnu už pěkně hustá, no někdo trefně poznamenal že přítomní Rakušani si pro svůj start vybrali "nejlepší terén" z jarní Jihomoravské ligy. Ale na druhou stranu vrstevnice a zelené pasáže podle ukázek mapy čekají i na mistrovství ČR o nadcházejícím víkendu, takže vlastně dobrý trénink, nebo ne? Tady jsou stránky závodu a tady mapa s tratí (86 kB).

Krušnohorský šotek, 28.–29. 5. 2011, Nejdek – tady je zpráva delegáta, to vám musí stačit. :o)
• standardně dobré závody – bez obohacujících efektů, ale s dobrým zajištěním všeho potřebného pro závody celostátní úrovně: dobré závody v kvalitním terénu, standardní ubytování, strava (i když tu lze již označit za nadstandard, bez kterého se dá obejít, ale její zajištění je vždy plus) a doprava na start / z cíle (zajištění dopravy, pokud závod není v blízkosti centra soutěže, naopak za standard považuji);
• informační šumy před závody (měnící se verze startovky, mylná informace o limitu) byly zavčas uvedeny na pravou míru (správný limit sobotního závodu osobně vyhlášen na startu);
• poznámka k webu: pokud závod má vlastní webové stránky (úplně stačí, jsou-li zde zveřejněné a průběžně doplňované základní informace typu rozpisu, pokynů, startovky jako v tomto případě), bylo by vhodné, aby v kalendáři soutěží na ardf.cz byl odkaz na tyto stránky a ne do poslední chvíle jen odkaz na rozpis v PDF.
28. 5. 2011 – klasická trať 144 MHz (= 2m), Černé jezero u Fojtova (mapa s tratí /289 kB/)
• dobrý terén pro dvoumetr – podhorský terén, ale ne extra krpály, spousta větších i menších vršků poskytuje množství možností pro umístění kontrol;
– dostatečně velká mapa, tratě mohly dobře využít prostor bez nutnosti strkat kontroly do „předem jasných“ míst (kraje mapy apod.); stavitel si mohl dovolit i „luxus“ v podobě velkého „prázdna“ bez kontrol ve středu mapy, aniž by to bylo na úkor kvality tratí;
• tratě celkově pěkné, kontroly „průběžné“ bez vraceček a potkávacích úseků (zejména R1 považuji za ukázkový příklad, jak lze vhodným umístěním kontroly vzhledem k okolnímu terénu eliminovat ostrý úhel);
– za další plus považuji střídání delších a kratších postupů a různé umístění kontrol – vrcholky, svahy i plošiny => nutí závodníka i na dohledávce fakt zaměřit, nejen předem usoudit že „tamhle to bude“;
• oddělené starty pro děti (MD12–14) a starší kategorie:
– dětské kategorie tak mohly mít „svůj závod“ bez nutnosti přebíhat silnici půlící závodní prostor;
– pomalé vysílače tím byly soustředěny v jedné polovině prostoru; závodníci starších kategorií, startující na opačné straně závodního prostoru, tak brali nejprve rychlé a v druhé části pomalé kontroly bez nutnosti častého přelaďování;
– start dětí dole na úpatí je možno považovat v principu za problematický, ale vzápětí po startu vedl vcelku jednoznačný postup na nejbližší velký kopec – pokud závodníci nezačali vše měřit hned po startu a vyběhli nahoru (což je u dětí otázkou), neměli by mít se zaměřením problémy;
– extra autobusy pro odjezd na jednotlivé starty lze hodnotit kladně, jen nevhodnost „odvelení“ všech dospělých členů oddílů před odjezdem dětí už byla komentována předem na webu ardf.cz, tak snad jen: poučení pro příště;
• umístění kontrol OK s následujícími poznámkami:
– 1 pro dětské kategorie: nízko zavěšená anténa (dle svědectví dospělého závodníka) u vysílače ve svahu vede k obtížné zaměřitelnosti (bohužel právě zde byl přes údolí velký protisvah => silný odraz signálu) a shlukování závodníků (viděni v různých místech toho svahu i hluboko pod kontrolou);
– R2 také ve svahu na úbočí vršku v opticky zahuštěném porostu (ne hustník, ale snížená viditelnost) – i tady to bylo trochu na náhodu (zda tam někoho uvidím), ale pro dospělé OK (na mezinárodní scéně normální umístění kontroly);
– 3 reálně umístěna trochu jinde oproti plánům stavitele (asi o 100 m), díky tomu na hraně 400?metrové vzdálenosti od 5, ale v pořádku, regulérnost závodu tímto rozhodně nebyla ovlivněna;
• plus bonus: při děleném druhém místě standardně nebývá vyhlašováno třetí místo, ale zde tak pořadatel učinil – v kategorii M14 tak byli fakticky vyhlášeni první čtyři a jsem toho názoru, že v dětské kategorii lze takový přístup jedině ocenit (stejně jako drobnosti pro děti, co nevyhrály, na závěr vyhlášení druhého závodu).
29. 5. 2011 – mistrovství ČR na krátké trati 3,5 MHz (= 80m), Poušť u Šindelové (mapa s tratí /204 kB/)
• terén těžký, sice rovinatý, ale obtížně běhatelný – hustníkové pasáže, v „čistém“ lese pak klacky, vyšší tráva nebo brusnice, měkká podložka; plně souhlasím s použitím takového terénu pro závod úrovně mistrovství ČR;
– mezi závodníky bylo možno zaslechnout hlasy, že tento prostor měl být použit spíš pro sobotní dvoumetr; osobně podporuji zvolené rozložení závodů, prostor mapy Poušť považuji za vhodnější pro krátkou trať (vzhledem k rozdílným měřítkům Poušť není výrazně menší, ale Černé jezero pokrývá více kompaktní prostor, lepší pro delší závod) a za druhé bych měl docela obavy z měřitelnosti dvoumetru ve zdejším podmáčeném lese zejména v případě deště (který dle původní předpovědi reálně hrozil);
• tratě odpovídající charakteru a úrovni závodu, stejně jako v sobotu rozdělení závodního prostoru na část s rychlými a část s pomalými vysílači – minimalizace nutnosti přelaďovat (plus pro oba dny);
– pro některé kategorie poněkud delší; na výsledných časech se samozřejmě podepsal obtížný terén, na druhou stranu v pásmu 3,5 MHz se přece jen časy vítězů lépe odhadují, proto zmíním překročení směrných časů u ženských kategorií a mužských veteránských kategorií;
– osobní poznámka: v rozporu s č. 19.2.2 Pravidel ROB považuji za vhodné (vzhledem k tomu, že u většiny kategorií je jen pár dobrých závodníků, i ti běžně chybují a mohou být velké časové rozdíly i na prvních třech místech) pro srovnání směrných časů počítat s časy vítězů namísto průměru časů prvních tří (který může být častěji výrazně vyšší díky chybám závodníků a nikoli stavitele tratí, který by s nimi neměl apriori počítat);
– žákovské kategorie nevybočily z definovaných délek tratí ani počtů vysílačů, ale v takto těžkém terénu bych se raději držel spodní hranice – zde dosažené časy jsou spíš bližší klasické trati;
• start na jednom místě pro všechny s oddělením ostrých startů pro nejmladší + nejstarší (ty, které berou jen pomalé vysílače) a ostatní kategorie na opačných stranách silnice – optimální řešení v dané situaci (silnice půlící mapu, žáci ji nemusí přebíhat);
– posun startu o 30 minut z technických důvodů, oznámen včas na startu, bez ovlivnění dalšího průběhu závodu;
– po příjezdu všech tří autobusů byli závodníci na startu upozorněni na areál střelnice v prostoru závodu s tím, že střílet by se tam v době závodu nemělo, optimální tratě tudy nevedou, ale z důvodu bezpečnosti je areál střelnice (vyznačen ve vzorových mapách) pro závodníky zakázaným prostorem (poznámka o optimálních tratích platí beze zbytku pro žáky, diskutabilní je v případě postupu 5–4 u kategorií D19 a D35 s využitím cesty mezi střelnicemi);
– volání na start 15 minut předem má význam, pokud je delší přesun mezi přípravou a ostrým startem; zde to bylo dle mého soudu zbytečné, pořadatel si spíše přidělal práci – je složitější hlídat průchod startem, postupuje-li více várek lidí za sebou a tuplem při startovním intervalu 2:30;
• umístění kontrol OK, viditelnost přiměřená;
– v místě potkávací vracečky na R4 dobrá viditelnost lampionu pro omezení vlivu náhody (pomoci protiběžce);
– horší viditelnost v prostoru kontrol 4 (dle jedné reference) a R2, ale zde šlo o umístění kontroly do souvislého hustšího porostu, ne o zašití lampionu (horší viditelnost v okolí kontroly je předem zřejmá a je na závodníkovi, aby se tomu přizpůsobil) – v pořádku, nemám námitek.
Závěrem
• více na stránkách soutěže;
• vše, co v tomto textu není blíže komentováno, bylo z mého pohledu v pořádku;
• díky za takové závody a rád příště přijedu zas.
Brno, 6. 6. 2011   Petr Hrouda

24. 5. 2011
Přebor na krátké trati v pásmu 2m u Bílovic - pohodové proběhnutí bez záludností, tady je mapa s tratí (78 kB).
Pro doplnění výsledky předchozích závodů v oblasti: krátká trať 80m (27. 4., Lelekovice), oblastní přebory 80m + 2m (7. 5.) a foxoring + sprint (8. 5., obé Rokytnice nad Rokytnou).

20. 5. 2011
Normálně jsem dost vlažný k petičnímu handrkování pro/proti něčemu, ale tohle - no more comment, mrkněte a jednejte dle vlastního rozumu.

18. 5. 2011
Já sem Péťa deviant, holky jsou můj proviant, ležím na kavalci, zkoumají mě znalci znalci znalci
ve znamení pokroku, elektrody v rozkroku, na vědecké bázi, zkoumají mi žlázy žlázy žlázy
Dohlížejí doktoři, kde se mi co ztopoří, zas mě jeden bere tím svým ptákoměrem -měrem -měrem
dělá při tom rošťárny, promítá mi sprosťárny, copak je mi do nich, viděl jsem je loni loni loni
Je to príma mlaskačka, odhalit a pomačkat, všimněte si zvláště, co mi čouhá z pláště pláště pláště
tam u dívčí koleje porád plno holek je, až mě pustěj z baně, dycky pudu na ně na ně na ně
Tak tuhle rýmovačku znám už někdy od puberty, ale když to teď tak frčí, že bych si taky nechal udělat falometrii? :o)
A příště už zas něco ze sportu...

16. 5. 2011
Z druhé ruky, zas trochu mimo sport, ale varování není na škodu:
Nakoupil jsem v marketu a lístek zahodil. Když jsem přijel s vozíkem k autu, přiběhl spoluobčan a ztropil povyk, že prý jsem mu ukradl nákup. A že to v koši je jeho, má na to paragon (ten můj vyhozený) a zavolali policajty. Zachránilo mě, že jsem platil kartou. Když to spoluobčan uslyšel, tak zdrhnul. Jinak bych ale podle policajta měl problém, protože doklad o zaplacení měl on, nikoli já. Prý se to množí, pokladní nic nedosvědčí, těm tam projde spousta lidí...

9. 5. 2011   (mapy doplněny 13. 5., odkaz na výsledky 24. 5.)
Jihomoravské oblastní přebory letos netradičně až po prvních nároďácích (obvyklé termíny na konci dubna v tomto roce patřily celostátním soutěžím a akcím reprezentace, resp. žákovské přípravky, kde má jižní Morava nemalé zastoupení). Po zarostlém a hlavně listnatém Ruprechtově 2009 a písčitých borech na Litneru 2010 tentokrát vysočinské smrčáky na Mařence, většině lidí důvěrně známé z loňské Podzimní lišky.
Sobotní závody na klasické trati (190 kB) vytáhly tratě do čistých partií ve středu mapy, jen děcka se musela smířit s tím, že jejich tratě povedou hlavně v zarostlé pasáži nad centrem závodů (a nejinak tomu bude i druhý den). Oproti chřibským nároďákům docela přijatelné převýšení a délky tratí tak akorát na to, že na oblasti se v dospělých kategoriích nesjíždí absolutní konkurence; ženské závody ovládla Pavla Hažmuková, mezi muži se Karel Fučík po suverénní osmdesátce na dvoumetru sklonil před Jirkou Marečkem. Oproti tomu mezi žáky dnes na jižní Moravě běhá česká špička, úspěšné žákovské reprezentanty (Kuba Šrom, Kačka Bžatková) doplňují Robert Polák, Honza Priessintz a Matěj Žáček (M14), resp. Dominik Šrom, Martin Kinc a Vojta Bžatek (M12), jen o dobré holky je trochu nouze, ale to je dnes skoro všude... :o(
Nedělní foxoring a sprint (114 kB) už představují do jisté míry doplněk k "hlavním přeborům" na klasice, pár lidí tu bylo jen na sobotu a další si závod vychutnají jako rodinný výlet (v neděli už nejsou stavěny liniové tratě). "Hlavními kategoriemi" jsou tak v neděli žákovské, kvantitou i kvalitou mlaďoši válcují zbytek startovního pole. :o) Tady jsou výsledky: klasická trať 80m + 2m, foxoring + sprint.
Nabízí se samozřejmě otázka, zda pořádat oblastní přebory sražené do jednoho nabitého víkendu, kterým oblastní sezóna prakticky skončí (do prázdnin už není soutěž na této úrovni). Bohužel oblastní závody v červnu mívaly dlouhodobě slabou účast (proto se v posledních letech spíš osvědčil model březen-duben, než začnou národní soutěže) a navíc je tu jeden docela silný argument: tady stačí pro všechny závody získat jednu mapu, jednou vyřídit potřebná povolení, pro jednu akci připravit veškerou techniku. Dokud bude oblastní soutěže pořádat jen jeden oddíl (a v něm prakticky pár lidí), buďme rádi za přebory koncentrované do jednoho víkendu.

O-sport Cup na přelomu dubna a května, Kroměříž, závody v Chřibech. V sobotu klasika na Brdu s cílem na Bunči (80m pro všechny kategorie, vysílače na dvou frekvencích), kopcovité tratě na fyzičku i na morál, někde možnost obíhačky, leckde se ale obíhat nevyplatilo. Pro dospělé přiměřené tratě, pro děcka až dost dlouhé (soudě podle časů prvních, ne posledních :o), možná by stačilo dát prckům i tady dvě kontroly, ale na druhou stranu je to soutěž 1. stupně, tak co.
V podvečer pro zpestření Everstar supersprint, městský orienťák na mapě okolí centra 1:2300 (osobně jsem spíš pro standardní měřítka typu 1:2500 než roztahovat zmapovaný prostor přesně na A4), závod bez velkých ambicí na náročnost tratí, prostě běž a rychle se rozhoduj zprava/zleva, případně si všimni kde se dá projít a kde ne a nelez přes ploty.
Víkend uzavírá v neděli mistrovství ČR na krátké trati (2m pro všechny kategorie, opět vysílače na dvou frekvencích), na Tabarkách už o poznání menší kopce, docela zima (ale bez hrozícího deště až na pár kapek v závěru), dvoumetr dělá své a leckdo hledá kontroly i v té části lesa, kde žádné nejsou :o). Hlavní a juniorské kategorie se docela vešly do vítězných časů (30-40 minut), zato v dalších to až na pár výjimek bylo spíš kolem hodiny pro první a výsledky jsou leckde hodně zajímavé s radostí pro překvapivé medailisty.
Elitní kategorie ovládli v obou závodech Jakub Oma před Andrejem Gomzykem a Miška Gomzyk Omová před Verčou Krčálovou, kompletní výsledky všech tří závodů i celkové hodnocení O-sport Cupu jsou na stránkách soutěže. Tam jsou k vidění i tratě podvečerního sprintu, jinak viz zde: sobotní 80m (257 kB), sobotní sprint (82 kB), nedělní 2m (160 kB). Více o soutěži i přehled mistrů republiky z nedělního závodu píše Marcela na ardf.cz.

Poslední dubnová středa patřila u Brna přeboru na krátké trati pro změnu v pásmu 80m - časy o fous delší než by se na krátkou slušelo, všechny chlapy pokořil Kuba Šrom a tady je mapa s tratí (187 kB). (Nebylo úmyslem, ale specialitka pro M12, postup od trojky na cíl - dolů, nahoru /kolem baráku, někteří i přes plot.../ a zase dolů kolem rybníka. Mapa by se někdy hodila... :o)

21. 4. 2011
Krpály, krpály a ještě jednou krpály. S výjimkou pátečního krosuu bylo hlavní náplní všech závodů vylézt nějaký pořádný kopec (většinou ne jeden a start pokaždé dole) a víc než čím jiným tak bylo výběrové soustředění reprezentace ROB prověrkou fyzické připravenosti přítomných adeptů. Na jednu stranu je pochopitelné, že bez dobré fyzičky nelze pak uspět na vrcholné úrovni, na straně druhé ale na MS nebo ME nebývá pět závodů ve třech dnech.
80m, pátek dopoledne, Kamenec: už úvodní závod docela rozdal karty, časy vítězů (Karel Fučík před Petrem Matulou a Miška Gomzyk o parník před Lenkou Voráčkovou a Verčou Krčálovou, mezi juniory Pavla Horová a blýskl se Matěj Sommer)¨sice Andrejovi skoro vyšly, ale odstupy za nimi na osmdesátku docela velké - a to byla teprve první porce kopců.
Kros, pátek odpoledne, Mostek: rozumně v místě ubytování, rozumné délky a rozumně rovinatý profil + bonus v podobě terénního úseku v každém okruhu. Nejrychlejším běžcem je bez překvapení odpočatý Baier, za ním se seřadili těsně za sebou Fučík, Matula, Oma; podobná situace mezi ženami, za Miškou s minutovým odstupem Verča, Eliška Kuncová a Lucka Procházková; nejlepšími juniory jsou Ondra Šimáček (4 minuty za Martinem na 6,5 km) a Pavla Horová (na úrovni Verči s Eliškou).
2m, sobota dopoledne, Bradlo: nikterak dlouhý závod, jen leckdo možná nevěřil že tři z pěti kontrol budou spíš blíž k cíli a hledal je po všech koutech mapy ... anebo taky ne a ztratil to jinak, ale řada časů byla i dnes o dost delší než by mohla být. Mezi ženami se blýskla Eliška, mezi muži poprvé pořádně zabral Kuba Oma.
Sprint, sobota odpoledne, východ Svaté Kateřiny: no na první pohled by člověk řekl že staviteli přeskočilo - kopcovitější profil by tu člověk horko těžko hledal, šplhání po startu, pak přeběh velkého údolí a zase kolmo nahoru k cíli. Kdo na to ovšem má, zaběhl i hluboko pod standardních 15 minut. Hvězdou podvečera je Verča, na doběhu dokázala otočit sekundovou ztrátu na Mišku v sekundový náskok v cíli, třetí Eliška ztratila další dvě; mezi muži pokračuje Kubova krasojízda, Bajeřík je podruhé druhý.
Orienťák, neděle dopoledne, západ Svaté Kateřiny: po startu kilák do kopce (jak jinak :o), pak pár delších postupů rychlého trysku (kdo ho byl ještě schopen) a v druhé půli tratě mapařinka ve skalnatém svahu (který, jak Karel podotkl, před dvaceti lety někdo zmapoval tehdejším stylem a od té doby je mapa hotová a jen se na ní mění porosty ... jako trénink na přizpůsobení generalizaci mapy prý dobré ... tak snad jen dodám že to první zmapování bylo 1985). Kuba završuje hattrick 8 sekund před Karlem, třetí Petr už ztrácí 6 minut a stejný je i rozdíl mezi Miškou a dalšími ženami (ve dvou minutách pak seřazeny Verča, Eliška a Lenka).
Shrnutí:
Fučík, Oma, Baier. Už přes deset let tato trojice vládne českému ROB, občas jim někdo šlápna na paty, ale za rok či dva zase odpadne. Teď Kubovi s Karlem (Bajeřík odběhal půlku závodů a do celkového pořadí nezasáhl) solidně konkuruje Petr Matula, který už loni ukázal slušný potenciál a teď se zařadil s nevelkým odstupem na třetí místo. Bez komentáře ponechávám fakt, že Petr (1982) je s přehledem nejmladším uchazečem o reprezentační dres a omlazení není v dohledu. (Ostatně Kuba zmínil, že i velmoci Rusko a Ukrajinu v poslední době reprezentují třicátníci, které mladší /zatím?/ nedokáží porážet.) Výběr: Oma, Fučík, Matula, Baier.
Přece jen lepší situace je mezi ženami, kde Miška (1981) je mezi ostatními skoro veteránkou, ale na druhou stranu zde (oproti chlapům) je za vůdčí osobností znatelný odstup. Znatelně je ovšem vidět i fakt, že nejstarší z přítomných je nejlepší, záda jí kryjí Verča s Lenkou (1985) a generace o pár let mladší se zase jim dívá s odstupem na záda. Výběr: Gomzyk Omová, Krčálová, Voráčková, Kuncová.
Juniory a juniorky lze shrnout jednou větou - poměr sil v českém týmu, který na mezinárodní scéně dobře ukázaly už výsledky MEŽ 2009 a MS 2010, se nemění. A pokud Roman nebo Ája nebo někdo jiný pořádně nemákne, je docela reálná představa, že v juniorských kategoriích pojede na ME šest Pardubáků. Výběr: Šimáček, Sommer, Borovička, Lněnička, resp. Horová, Léharová, Lněničková, Moučková.
Stručný komentář k soustředění s odkazem na výsledky a fotky je na webu českého týmu, tady jsou ukázky map (176 kB).

15. 4. 2011
Současný stav odbavovací haly pražského hlavního nádraží odpovídá úrovni evropských letišť, citují Lidovky šéfa drah. Tak snad jenom pár poznámek:
"Prodloužila a zkomplikovala se cesta k pokladnám a zpátky, navíc prostor, který by každý normální člověk nechal volný k procházení a scházení lidí, zabírá nějaký obchod." Pokud je strohé konstatování faktů projevem nespokojeného kverulanta (jak možno číst v reakci v diskuzi), tak sorry... Ono totiž nejde jen o pár kroků navíc, které udělá člověk, který už se na nádraží vyzná - mnohem většímu problému je vystaven cizinec, který do nádražní haly vchází poprvé, před očima má obchoďák, ale marně se rozhlíží kde jsou pokladny, nepochopitelně zašité vzadu v suterénu. A když už se tam dostane, může se mu také ze strany nádražáka dostat jasného signálu, že tady je v Praze a má mluvit česky ("hier ist nicht Berlin ... oder Wien" - odposlechnuto na vlastní uši). Na druhou stranu domorodec když hledá automaty UNIPAJ, tak ty nejsou poblíž pokladen (jak by se dalo logicky čekat), ale zase za rohem v hale. (Ještě že se aspoň může zeptat česky. :o)
Před přestavbou vedlo z dolní haly do horní normálně široké schodiště a po jeho stranách dva eskalátory. Dnes jsou na tomtéž místě jen dva zoufale pomalé eskalátory a široký prostor mezi nimi je prázdný, leč zahražený z obou stran skleněnou přepážkou, aby tam nikdo nemohl projít. Neradno ve špičce spěchat touto cestou...
A co takhle jízdní řády? Papírové vývěsky s jízdními řády? V každém prdelákově mají v čekárně alespoň válec nebo tabuli s příslušnou tratí, ale Praha hlavní nádraží ... tam co bývaly nad schody v horní hale, tam už teď rozhodně nejsou. Má cestující radostně přijmout roli nesvéprávného debila a jít se poslušně zeptat na spojení do ČD centra, zajisté k velké radosti lidí, kteří stanou ve frontě za ním a potřebují si jen během pár sekund koupit jízdenku (nemluvě o tom, že někdy se hodí přehledný pohled na celou tabulku spojů na konkrétní trati a ten vám žádný vyhledávač nenahradí), nebo jsou i ty vývěsky někde dobře schované?
P.S. Je pěkné, že internetové noviny zametly s anonymitou a vyžadují registraci k diskuzi. Akorát než mi přijde poštou potvrzení k registraci, tak ta diskuze dávno nebude aktuální...

11. 4. 2011
Kdo se bojí kopců, nemusí se bát, kolem Hradce žádné nejsou. Kdo se bojí vody, nemusí se bát taky, protože to, co tu bývá po odtátí sněhu, už do dubna stihlo uschnout. Kdo se bojí tmy, ten si v noci na cestu posvítí, a kdo se bojí kilometrů ... vítejte na Mistrovství ČR v nočním ROB a na dlouhé trati.
Co říci k noci? Pro většinu pohodové proběhnutí s vítěznými časy kolem hodiny; námitky se našly ke kontrole mezi pár oplocenkami i k poslední v úplném rohu mapy, ale jinak celkem spokojenost. Některé tratě možná až moc po cestách rovně za nosem (při vynechání 1), ale v tomto terénu s pravoúhlou sítí se cestovkám člověk moc nevyhne. Na první pohled pěkný les leckde není tak čistě průběžný, aby se právě při nočním vyplatilo běhat terénem víc než je nutno.
Dlouhá trať docela dobře postavená (viz mapy s tratěmi /504 kB/), délkou tak akorát (takže na zdejší rovině i hodně přes 20 kilometrů), žádné zbytečné zašívačky ani cesty do bažin (snad jen dvoumetrová 1 mohla být trochu dál od potoka). Co zaslouží pochvalu, je dobré oddělení prostorů pro 80m a 2m (bez možnosti náhodně narazit na dvoumetrovou kontrolu při prvním 80m okruhu) a parádní občerstvovačka - přiznejme že na dlouhé trati občerstvení dělá závod a zdejšímu sortimentu není co vytknout. Jednou větou: slušně nasazená laťka na úvod sezóny.
Hvězdami víkendu jsou v hlavních kategoriích turnovští Oma a Gomzyk (Jakub vyhrál nočák, Andrij DT, bronz pak bral v noci Voráček a na DT Fučík) a v ženách Lenka Voráčková (ovládla noc s těsným náskokem před Hankou Wurzelovou a Luckou Procházkovou) a Miška Gomzyk Omová (stříbrná Lucka na DT ztratila 5 minut, třetí Hanka už měla slušný odstup); neporazitelnost v obou závodech udrželi Ondra Šimáček mezi juniory a Jirka Mareček v M50. Tady jsou kompletní výsledky (včetně schémat tratí a srovnání časů): noční a dlouhá trať.

1. 4. 2011
2. jihomoravská oblastní soutěž v ROB je za námi. Při pohledu na to, kolik lidí odrovnal dopolední závod tak, že odpoledne si radši odjeli lízat rány, už příště radši nebudu dělat "trénink na dlouhou trať". :o) Je fakt, že Bukovinka je (aspoň pro mě vždycky byla) hlavně drcení na morál, fyzický záběr, mapově ne až tak těžký - i když něco podobného můžeme možná čekat za měsíc na O-sportu, tam takové závody nebudou dva v jednom dni.
Ranní závod využil prakticky celou jižní část prostoru (ostatně viz mapy s tratěmi /313 kB/), uznávám že pro juniorky a veteránky (trať bez 2) byl "výlet" na pětku stupidně dlouhý, ale třeba Iva Matulová jako vítězka žen si dala celou mužskou trať za 62’ a byla by čtvrtá (mezi chlapy Žáček 60’, Šindelka 61’, Mareček 62’). Odpoledne se pro změnu některé juniorky/veteránky ptaly zda je to opravdu jen 3,6 kiláku (stačilo :o) a chlapi se zas divili zda opravdu je celá trať na sever od silnice (taky stačilo, když je pětka za hlavním hřebenem povodila všude kolem od horní hrany po dno Rakoveckého údolí...). Podtrženo sečteno, pěkný výflus a předem díky všem, co do roka ztratí paměť a přijedou zas. Tady by měly být výsledky.
P.S. Vedle tradičně spolehlivé sestavy roznašečů kontrol díky Ondrovi Vlčkovi především za zvládnutí situace kolem startu prvního závodu. Nedá mi to a na tomto místě ještě zpětně poznamenám dík všem, kteří se normálně přihlásili v termínu uvedeném v rozpise. Pro ostatní poznámka: Chápu, že se zvlášť s dětmi rozhodujete na poslední chvíli, dělám to taky - i v tom případě se přihlaste třeba den předem (v rozpise byl mail i telefon), pořád lepší než když na místě před startem člověk zjišťuje kdo všechno je navíc a pokud ještě někdo z nich přijde s požadavkem že by chtěl jít brzy (kdy už jsou ale ve startovce nasazeny jiné děti, řádně předem přihlášené), je to opravdu těžko řešitelná situace. Uznávám, že jsme mohli mít jasně danou prezentaci, kde by se všichni po příjezdu hlásili, ale to by zase nejspíš chtělo člověka navíc vedle těch co chystali start, cíl, atd. (znásilňovat na pomoc závodníky v míře větší než malé je mi pořád tak nějak proti srsti). Takže sorry za ty zmatky kolem startu prvních, na které nakonec doplatili spíš nevinní...

Mistrovství ČR v krosu prý některým "krosařům" (pro které asi ideální kros představuje běh po čistém trávníčku :o) přišlo moc bahnité. Co by tak řekli na Strongman Run? :o).

Nemělo by uniknout vaší pozornosti: titulní zpráva dnešního dne.
23. 3. 2011
Po zimním spánku se rozjely Foxtimes, informace k aktuálním závodům sledujte na stránce akcí - teď je tam rozpis a parametry tratí k nedělní Bukovince, pokyny a startovka snad v sobotu večer.

11. 3. 2011   (mapa doplněna 29. 3.)
Robácká sezóna zahájena - 1. jihomoravská oblastní soutěž v sobotu 5. 3. vymetla pěkně zarostlý (ale ještě ne zelený :o) příměstský les mezi Lesnou a Soběšicemi a řekl bych že ke všeobecné spokojenosti padesátky natěšených (ostatně mám pocit že 51 lidí na první oblastce už dlouho nebylo). Pro děcka to sice byl trochu masakr (soudě podle časů i pohledu na trať), ale kdo se bojí, nesmí do lesa, ne? Výsledky už jsou na světě i na ardf.cz, kde už máte i rozpis na druhou oblastku za dva týdny u Bukovinky.

2. 3. 2011   (doplněno 3. 3.)
Dík Milanu Borovičkovi a Petru Klimplovi za reakce a upřesnění: Mapová rada vydává doporučení pro soutěžní komisi a soutěžní komise rozhoduje o výjimce měřítka a zařazení do rankingu. K tomu Milan: "Každý ať si pořádá, co mu sežerou závodníci. Já klidně zamítnu jako MR a hlasuji účastí jako závodník." A Petr o Valečovu (skutečně loňském, není to překlep jak jsem si myslel): "... soutěžní komise rozhodla, že se běželo v měřítku 1:5000, ale v klíči ISOM (šlo o krátkou trať). A všichni byli spokojeni." A tak to má být. :o)

Původní text: Když nedávno uspořádal Jičín své třídenní na Valečově a všech 5 etap označil jako "sprint", ač charakter závodú i dosažené časy jasně odpovídaly middlu, byla o tom docela slušná diskuze. Jak tomu bude letos? V zápisu z jednání Mapové rady čteme:
a) Oddíl Sportcentrum Jičín (SJC) žádal o použití měřítka mapy 1:5.000 pro všechny etapy 3etapového závodu Valečov 2010. MR korespondenční formou projednala žádost oddílu Sportcentrum Jičín (SJC) a souhlasí s použitím měřítka mapy 1:5.000 pro všechny etapy 3etapového závodu Valečov 2010. Mapy musí být zpracovány v mapovém klíči ISSOM a musí být použita ekvidistance 2,5 m.
b) Oddíl Jiskra Nový Bor (BOR) žádal o povolení použití měřítka mapy 1:7.500 pro závod na krátké trati v rámci 3. etapy závodů Bohemia 2011 a měřítka 1:10.000 pro etapy E1, E2, E4 a E5. MR korespondenční formou projednala žádost oddílu OK Jiskra Nový Bor (BOR) a nesouhlasí s použitím měřítka mapy 1:7.500 pro závod na krátké trati v rámci 3. etapy závodů Bohemia 2011. Mapa pro závod na krátké trati musí být v měřítku 1:10.000 a musí být zpracována dle klíče ISOM 2000, tedy s použitím symbolů zvětšených na 150 % velikosti pro měřítko 1:15.000. Nejsou přípustné odchylky od použitého mapového klíče (zmenšené symboly, dvojí velikost symbolů, symboly v klíči neuvedené, …). Mapová rada souhlasí s použitím měřítka 1:10.000 rovněž pro etapy E1, E2, E4 a E5 a to za stejných podmínek jako u E3.
Co z toho vyplývá? Že na Valečově to asi budou zase "sprinty" a takovýto terén navíc má být zpracován ve sprintovém klíči ISSOM (kdo vzpomene na "neviditelné" pěšiny na Chocholce?). No a na Bohemii bude i prostor se skalními detaily pravděpodobně generalizován pro "desítku" (takže nejspíš něco jako Foukané díry - na pohled pěkná a přehledná mapa, jen v terénu leckde nějaké skalky navíc a mapa tak nějak neúplná...). Chápu, že jsou tu nějaká pravidla a kdyby se nedodržovala, tak vůbec nemusí žádná být a žijme v chaosu, ale na druhou stranu právě proto tu je možnost žádat o výjimky a nemohu si pomoci, pro etapy prázdninových závodů by byl na místě měkčí pohled než na mistrovské soutěže a selský rozum by mohl mít přednost před lpěním na předpisech.
P.S. Nebo se vyplatí to udělat jako v Doksech 2006? Tam se s dodržováním nějakých regulí moc nesrali, pět etap se běželo postupně na 1:3000, 1:4000, 1:7500 a 1:10000 a nebylo to ani v rozpisu, měřítka se člověk dozvěděl těsně před závody...

1. 3. 2011
V době, kdy se forma orientačního závodu dnes známá jako "sprint" rodila, byla označována za "parkový OB" a jejím hlavním cílem byla popularizace orienťáku ve smyslu "nejdou-li diváci do lesa, půjdeme my za nimi". Jak rostla sláva Park World Tour, ze které se za přispění nejlepších běžců té doby stal celosvětově uznávaný seriál (bez přispění oficiálních struktur IOF nebo spíš navzdory jejich nezájmu), prosazovaly se i tendence udělat z "parků" normální mistrovskou disciplínu. Tak se i stalo a již řadu let je sprint jako disciplína docela dobře definován a má pevné místo ve struktuře soutěží od oblastí až po mistrovství světa. Bohužel, ruku v ruce s rozmachem této disciplíny posiluje (čím dál tím víc nebo se to jen zdá?) přístup "sprint = městský závod" a "v lese to není sprint".
Opačný pohled nabízí Lesní sprint - materiál, který (pokud se povznesete nad autorovy úvahy o romantickém sportu a zaměříte se na věcnou část textu) dobře popisuje, že i krátký závod může být pěkný, odpovídat požadavkům na sprint (závod v rychlém tempu, rychlé rozhodování, žádná houbařinka) a nemusí to být městoběh. Příkladů je zde uvedeno dost a dost i s fundovaným rozborem a je myslím docela dobře vidět, že na úrovni oblastních nebo vícedenních závodů je z čeho vybírat - navzdory tomu, že mistrovské závody jsou povětšinou tvrdošíjně tlačeny "za hradby měst". (Ostatně jestli je na lesním sprintu něco romantického, tak je to fakt, že si ho člověk spíš zaběhne na "pouťáku" než na "velkém" závodě. :o)

21. 2. 2011
Přiznávám na tomto místě, že nazývat okolobrněnské běhání na 20–30 let starých mapách "návrat ke kořenům" trapně pozbývá smyslu, dojde-li na srovnání s mapou starší, v tomto případě asi tak o tři generace. Pražskou zimní ligu po různých bruslařských, jeskynních či aquaparkových orienťácích zpestřil OB na mapě z počátků Československé republiky. První ročník Ztrať se!, to je několik vrcholových prémií a pár božích muk na trati a hlavně plastické vykreslení terénu na tom uměleckém díle, co každý dostane do ruky a honosně se mapou nazývá. :o) Pár poučení pro příště:
Na jedničku valit tupě s davem, oni ten velkej kopec neminou.
Na trojku nevalit tupě za davem, zvlášť když vidíš jak čelo začalo pobíhat sem a tam.
Když dál na trase předbíháš postupně pár lidí, neznamená to že už jsi vepředu.
Ser na stopy, koukáním "kolik jich tam šlo před tebou" si akorát uděláš depku.
A konečně si přiznej, že mladý borci už jsou fakt lepší...
Na stránkách závodu můžete spatřit i čerstvé osobní dojmy, případně přidávám rychlé linky na výsledky a mapy s tratěmi.
P.S.1: Brrr, ta bezmoc, když na odběhu od "soutoku potoků" :o) domorodec člověku dá dobrou radu, že tudy opravdu cesta nevede a jediná možnost (kromě návratu) je kolmo vzhůru, zvedneš jednu nohu a křeč, zvedneš druhou a křeč, a tak tam stojíš jak kkt a bojíš se udělat další krok...
P.S.2: Konečně (po 27 letech od prvního závodu) vidím, proč mapa lesa nad Kocábou dostala jméno Papoušek.

9. 2. 2011
Skorelauf na dvou mapách různého měřítka a různého stáří nabídlo blanenské Hromniční trápení. Jak ukazují mapy (303 kB), lišily se opravdu docela dost, výrazně ve prospěch novějšího kousku. Dobrou vychytávkou bylo prolnutí obou částí (kontroly z jedné mapy namíchané mezi ty z druhé mapy), v pokynech doporučovali i pisátko na odškrtávání, aby člověk něco nevynechal, ale dalo se to vcelku v pohodě ohlídat. Zima kolem nuly, sníh v lese byl, ale nic strašného, spíš to pěkně klouzalo na svazích kolem potoka, které si každý párkrát vyběhl nebo seběhl. Teplo v "převlékací" hospodě a dobrý gulášek, rychlý průběh a v jednu vyhlášení, pohoda a za rok zas...
Výsledky a vše ostatní na stránkách závodu, tady jen zmiňme, že hlavní kategorie vyhráli Vladan Henek před Jirkou Zelinkou a Standou Mokrým a Eva Kabáthová před Zuzkou Rábovou a Markétou Tesařovou (jak při vyhlášení párkrát zaznělo, domácí odchovanci se prosazují, i když teď "v cizích službách").

Teda ne že bych byl spartofil a třeba je to s tím podfukem pravda, ale tahle hlava na cizím těle vypadá jako pěkně amatérská fotomontáž...

25. 1. 2011
Odkaz pro ty, kdo nesouhlasí se současnou mírou pravomocí myslivců a mají facebook.

18. 1. 2011
Kdo toho nebude mít po Blansku dost, má tu pozvánku na další zimní klasiku.

14. 1. 2011
Tomu říkám svéráz běloruského lovu :o).

10. 1. 2011
Krátké představení navrženého ministra životního prostředí (včetně komentářů). No comment... :o(

Po víkendovém proběhnutí po ledových stuhách, co jsou normálně pěšinami, beru zpět svůj odsudek o řádek níž. Škoda pro tvrďáky, ale o zdraví to být mohlo.

5. 1. 2011
Tak už i Pražská zimní liga ruší závod kvůli sněhu. Kam ten svět spěje...

3. 1. 2011
OB: Klasika tréninkově v Brně na závěr vánočních prázdnin, po roce opět. Více viz návrat ke kořenům.

ROB: "Nešlo by "odejít" od OB-map? Neulehčilo by to pořadatelům a všem činnost?" - "Taky by nám pomohlo přestat používat SIčka, zrušit dvoumetr, přestat běhat štafety, vyhodit lampiony, nepořádat závody s více jak 5 kontrolami (ať už na jednom nebo dvou pásmech)... Ale to všchno je pokrok a couvnout znamená opravdu krok zpátky." - "Pokrok je moc hezká věc, ale když na něj nemáme peníze ....? Právě OB mapy vidím jako zbytné." To je výcuc z diskuze, která se rozproudila před koncem roku na vzkazovníku ardf.cz.
Pro národní soutěže není co řešit, mapy jsou dnes standard stejně jako vysílače, lampiony, SI (navíc mohou být pořádány i dost daleko od sídla oddílu a pořád se to dá finančně ustát). Obdobně si bez map nedokážu představit oblastní přebory - ale jdeme-li v úrovni závodů níž? Je prostě fakt, že v některých oblastech může být dostupnost orienťáckých map limitem. V první řadě nemusí být mapa úplně nová, desetiletá se na lokální závod v pohodě dá použít - no a za druhé v době, kdy není problém najít na webu mapy různé podrobnosti, tak v zásadě proč nesáhnout po dostupnějším zdroji (když se člověk popasuje s legalitou jejich použití), pokud to pomůže uspořádání v blízké lokalitě nebo s dobrým zázemím?
Nakonec ale jde vždy o nabídku a poptávku a o to, zda se pořadateli vyplatí udělat závod bez o-mapy třeba pro trochu míň lidí (a když už, tak o kolik míň). Ať je to v rozpisu, závodníci ať se rozhodnou a pořadatel podle toho příště zařídí...