22. 1. 2019
Jako každý rok je prvním závodem sezóny ROB liberecká Skiliška. Prostory střídá po pár letech, než se úplně vyběhají a je čas přesunout jinam - letos již po několikáté v Bedřichově. Za ideálních podmínek, dostatku sněhu a slunečné oblohy, přitom s teplotami pár stupňů pod nulou, sice pár dní po vichrech co kácely stromy, ale o víkendu již bez problémů - dík do Jizerek za rychlou prořezávku, kde to bylo potřeba.
Dík dne ale patří Martině za nahození vykopnuté antény na čtyřce, co na tom že sama si v lese pobyla dvě a půl hodiny, když zachránila samotný závod. I tak byla druhá za Bárou, mezi chlapy pak v čase o hodinu lepším vyhrál Míra Baxa mladší před Mírou Vosmíkem - výsledky se objeví v kalendáři ROB. Na závod tohoto typu stačí i síť stop, kterou okolí Bedřichovas nabízí (viz mapu s tratí /370 kB/), doplněná o protaženou, leč neposypanou silnici (kontrola 3 byla u ní, zákres trochu ulétl), která se dala využít i na postupy, lyžařů po ní jezdilo stejně víc než aut.
Díky Hrochovi za stavbu letošní trati a one-man-service při vlastním závodě (start / odnos věcí / cíl), jakož i za večerní etapu v Hrochopivovaru. Tak zase za rok, až napadne sníh. :o)
26. 12. 2018
Co si přát do příštího roku? Jak se to tak přává, zdraví, pohodu a aby se nám dařilo, v životě i ve sportu. A co poradit robákům, aby se jim dařilo? Pár rad by se našlo - tyhle jsou zjevně z minulého století (podle útržku výsledků by se to možná dalo dohledat i přesně), ale hodí se pořád, nebo ne?
Jakub Oma je po zásluze nejlepším robákem roku 2018; mistra světa na pomyslnou bednu doprovodili vicemistři Bětka Léharová a Ondra Šimáček. Mezi juniory hlasující víc ocenili dvě zlaté z Koreje Dominika Šroma před celoroční dominancí Martina Kince, další zlato z MS stačilo Tomáši Davidovi na třetí místo. U veteránů se dalo čekat, že ani tři medaile z MS (s přinejmenším jedním zlatem) nemusí někomu stačit, takoví byli čtyři ... na pódium se nakonec postavily obě "domácí" Marcela Šrůtová a Eliška Voráčková, ale druhý vavřín putuje do Bílovic zásluhou Tondy Šindelky (no, v jeho případě vlastně možná spíš taky do Prahy :o). Dvakrát slavit může i Turnov, o objevu roku v osobě Míši Novotné asi nebylo moc pochyb, a vyhlášení závodu roku spravilo náladu Pardubákům, nejvíc se letos líbila červnová trojkombinace ve Svitavách. Výsledky letošní i z předchozích let najdete na stránce ankety, záznam vyhlášení natočil Jakub Šrom.
Na sklonku pětatřicáté sezóny už si dovolím trochu koporovatět (pro Brňáky) nebo sosnovatět (pro Pražáky), tenhle les jsem tenkrát mapoval... Ale když na vašem někdejším kousku mapy někdo postaví část nejlepší tratě na světě, stejně to zahřeje u srdce. Samozřejmě gratulace Jindrovi Kořínkovi, český orienťák zkrátka boduje na všech frontách!
Jsou plastové kelímky ideální pro občerstvení na tisícíhlavém závodě, a pokud ne, jaká je rozumná alternativa? Dobrý rozbor situace a reálných možností přuináší rozhovor s Ladislavem Trylčem na o-news. Doporučuji k přečtení nejen samotný rozhovor, ale i komentáře pod ním - až po ten od Aleše Petráčka: "Daleko víc než nějaké kelímky mně vadí bordel, který po sobě zanechávají závodníci na shromaždišti – zbytky svačin, PET lahve, použité popisy, tejpovačky apod. Pořadatel může být zcela zelený (tedy EKO), ale dokud obyčejný úklid nepřijmeme všichni jako obyčejnou slušnost, tak budou pořadatelé pouze zelení vzteky..." Vybavuje se mi 11 let starý rozhovor s borcem z Kokořínska o tom, jak po sobě uklidili účastníci několikatisícové technoparty v Kuřivodech (s vědomím toho, jak má veřejnost technaře "na mušce") ve srovnání s tím, jaký mrdník zůstal na shromaždišti pětidenních u Střezivojic - přesně takový drobný odpad, o jakém píše Aleš. Jak vidět, orienťáci se od té doby příliš nezměnili - tak se zkusme zamyslet a "zamést si před svým prahem". Hezký nový rok!
První Anděl páně se odehrával v časech temného feudalismu, Anděl páně 2 pak v době vykořisťovatelského kapitalismu. Bude-li natočen Anděl páně 3, zavede nás do éry reálného socialismu? :o)
18. 11. 2018
Už jsi to slyšel? Libor nám umřel. První slova od kamarádů při setkání na včerejším závodě - pár obyčejných slov, která v sobě skrývají hlubokou pravdu: Libor NÁM umřel. Nám všem, pro které v oddíle dělal první poslední. Libor Hirš nikdy nebyl člověkem, který by se rád vyhříval na výsluní - vždycky byl tím obětavým mravencem v pozadí, díky kterému všechno fungovalo tak, jak má. Jasně, musíme tam všichni, někdo dřív a někdo později a nikdo neví dopředu za kolik to má, ale dobrý člověk prostě bude chybět. Ať je ti země lehká, Libore!
Zřejmě poslední pěkný víkend před opravdovým nástupem zimy (i když ani teď nebylo extra teplo, ale podzimní les v záři slunečních paprsků inspiroval některé odvážlivce i ke krátkým rukávům) využil tradiční RBK Cup k zakončení sezóny menších oddílů jihomoravské oblasti. Tentokrát v režii Bety v již párkrát proběhaném, ale pořád pěkném prostoru nad Rénou - povětšinou čistý listnatý les, ale se svahy, které dají zabrat a v pasážích se skalkami přinutí i řádně zpomalit. Pro dospělé kategorie tratě na pokračování se změnou měřítka a s vychytávkami v podobě chybějících cest, pasek aj., a ještě si pořadatelé vyhráli s tím, že potenciálním favoritům toho v mapě chybělo víc. :o) Polévka s gulášem jako bonusová nabídka (hojně využitá), výsledky jsou na ORISu a tady jsou vybrané mapy s tratěmi (579 kB).
12. 11. 2018
Sezónu celostátních závodů v ROB uzavřelo Akademické mistrovství České republiky. Kompletní výsledky jsou na ardf.cz (bacha, i s mapama to má asi 9 MB), jednotlivé závody (pro rychlé načtení) pak na webu Radiosportu; za mistrovstvím se ohlédl Jakub Šrom a v poněkud odlehčeném tónu Šárka Jelínková.
Kyselá prdel pro České dráhy za systematické omezování flexibility cestování maskované jako "změny k lepšímu".
Jako by nestačilo, jak před časem zkomplikovaly možnost využití skupinové jízdenky pro dětské výpravy, které namísto jednoduchého odbavení skupinové jízdenky při odjezdu musely začít (při více než 5 lidech) objednávat jízdenky nejméně 3 dny předem - kdo někdy na takové výpravy jezdil, asi ví že leckdy na poslední chvíli někdo odpadne nebo přibude (jasně, částku za nevyužitou osobu vám dráhy vrátí, ale musíte otravovat v pokladně nebo průvodčího o potvrzení a pak řešit vratku) a zejména při návratu se situace někdy vyvine tak, že by se hodilo jet dřív nebo později než předpokládaným vlakem (který musíte 3 dny předem objednat). Že vám k tomu dají místenky a můžete si rezervovat místa pro kola, to je hezké, ale to si člověk mohl objednat i tak a když nechtěl, tak nemusel. Ano, na lokálce s jedním vagónkem se hodí vědět, zda vám tam nenastoupí celá třída, ale na dálkových tratích s vlaky pro stovky cestujících...
Mimochodem, v posledních letech průvodčí přitvrdili s prokazováním věku. Ano, pořádek musí být, ale občas to někdo fakt přehání - požadovat průkaz s fotkou a datem narození od dětí, co mají metr třicet, a pak půlku výpravy skásnout dospělým jízdným (protože děcka ani rodiče ani vedoucí nenapadlo, že po takových špuntech bude někdo chtít průkaz, pokud vůbec takový mají - karta pojišťovny nestačí, když tam není fotka) je sice z pohledu předpisů oprávněné, ale selský rozum zůstává stát. Naštěstí většina průvodčích je v tomto ohledu normální, ale občas se najde důležitá osoba...
V letošním roce pak "došla řada" i na individuální dopravu. Dvě dekády tady ke spokojenosti cestujících fungovala pod různými jmény nejdřív e-liška, poté sporotiket a nakonec včasná jízdenka - možnost koupit si na konkrétní den mezi různými městy (z každého krajského do zhruba stovky měst po republice a naopak) lístek za hodně solidní cenu (ve třech úrovních, čím dřív tím líp). Koupit se dala v pokladně aspoň den předem a v automatech na velkých nádražích i těsně před odjezdem - tedy do letošního jara, kdy byly automaty zrušeny a odmontovány. No a v září naše slavné dráhy zrušily i včasné jízdenky jako takové. Na pokladně už teď koupíte lístky jen za obyčejné jízdné (nebo odpovídající in25 nebo in50, pokud máte inkartu) - a co se vám nelíbí, můžete si přece přes internet koupit superakční jízdenku za nejlepší cenu! Jasně, superakční = povinně vázanou na konkrétní vlak. Co když při návratu jste závislí na příjezdu autobusového přípoje, který se může zpozdit? Smůla. Jedete do jiného města na jednání a nevíte, do kdy se protáhne? Jedete na závod a nevíte přesně, kdy skončí vyhlášení? Jedete na vyšetření do nemocnice a nevíte, jak dlouho bude trvat a kdy se odtud dostanete? Smůla, smůla, smůla. Sice podle letáčku z 10. 12. 2017 si v e-shopu ČD můžete zakoupit jízdenky přes vyhledávač spojení, které platí od času odjezdu zvoleného vlaku, nebo mimo vyhledávač spojení, které platí od půlnoci prvního dne platnosti, což je přesně to, co by se hodilo, ale (a) při koupi jízdenky na webu ČD jsem musel vždy zadat vyhledání spojení (nenašel jsem jak to obejít), no a (b) v poslední době už aplikace automaticky nabízí buď superakční jízdenky vázané na povinný vlak (ani ne na daný a pozdější vlaky, jako tomu bylo ještě do léta), nebo už jen klasické plné jízdné...
Celkový dojem: České dráhy zřejmě v rámci konkurenčního boje s jinými dopravci usoudily, že nejlepší bude se těmto dopravcům (ať už provozují autobusy nebo dálkové vlaky) co nejvíc přípodobnit. Chcete cestovat za dobrou cenu, musíte si tedy předem zvolit spoj, my vám k tomu dáme místenku zdarma (na kterou stejně spousta lidí kašle a sedne si jednoduše tam kam nastoupí, takže pak jsou místa akorát virtuálně "obsazená místenkou"). Cíleně tím pošlapávají to, co dělá vlak vlakem - volnost v cestování, kterou umožňuje hustota naší železniční sítě a pravidelnost spojů, o které si pořád myslím, že nám ji většina Evropy může závidět. Když je populistická vládní reforma donutila dát mladým i starým čtvrtinové jízdné, tak se aspoň zahojily omezením výhodných jízdenek - nebo si páni manažeři myslí, že typický cestující ČD si koupí superakční lístek z mobilu cestou na nádraží? Jasně, pro dost lidí už je to dnes rutina, nicméně podle front u pokladen je pořád dost i obyčejných lidí - ti už "národního dopravce" nezajímají?
